Toto kolo navazuje na anketu „Je normální nekouřit?“, kterou jsem na naší škole zorganizoval v rámci projektového Dne zdraví v roce 2013. Výsledky této ankety najdete v příloze elektronické verze tohoto zadání a v papírové podobě na panelu, instalovaném ve 2. patře naší školy. V té době bylo Česko jedinou zemí Evropské unie, v níž nebyla zákonně regulována problematika kouření v restauracích a jiných veřejných prostorách. Rád bych vysvětlil, proč mě v té době tato situace znepokojovala.

Osobně jsem pro co nejméně zásahů státu do života lidí a nepodporuji regulaci života občanů tisíci různých zákonů, vyhlášek a nařízení. Tak například slavná „pamlsková vyhláška“ povede podle mého názoru nikoli ke zdravější populaci, ale spíše ke vzrůstu počtu dopravních nehod v důsledku přebíhání dětí ze škol do přilehlých obchodů a bufetů. Evropská unie, jinak užitečný a chvályhodný projekt mezinárodní integrace, by se měla zabývat skutečnými problémy lidí a ne tím, jaký má být obsah cukru v džusu, příkon vysavače či procento žen v dozorčích radách firem.  A nejvíce mi běhá mráz po zádech, když slyším volání po „vládě silné ruky“ (Čína – náš vzor???).  Myslím si zkrátka, že stát má ochránit své občany tam, kde na to sami nestačí, jinak jim však do života příliš mluvit nemá.

Do kategorie tzv. antiliberálních zákonů, které podle řady našich spoluobčanů zasahují do svobody lidí, bývá v poslední době řazen tzv. protikuřácký zákon, který vstoupil v platnost 31. května 2017. Já však navzdory myšlenkám obsaženým v předchozím odstavci tento zákon vítám a nejsem názoru, že by omezoval svobodu jednotlivce. Svoboda jednoho totiž jak známo končí tam, kde začíná omezovat svobodu druhého. A já skutečně nevidím jako realizaci něčí svobody to, že budu nejen v restauraci, ale i na zastávce veřejné dopravy, na letišti, v divadle, v kině a dalších veřejných prostorách vystaven pasivnímu kouření, které je podle odborníků minimálně stejně nebezpečné jako kouření aktivní, ne-li nebezpečnější. Na pasivní kouření umírá v ČR ročně až 2000 lidí. Kdo se nezdravě stravuje, holduje alkoholu, nebo jinak praktikuje nezdravý životní styl, poškozuje tím přímo pouze své vlastní zdraví a dopady na jeho okolí jsou pouze nepřímé (i když někdy tragické). Kuřák však poškozuje zdraví ostatních přímo a vědomě. Proto v mých očích není protikuřácký zákon antiliberální, naopak posiluje svobodu člověka a jeho právo na zdravé životní prostředí. Současně se raduji z toho, že ČR se v této oblasti vymanila z kategorie zemí, jako Albánie, Bělorusko, Rusko, Moldavsko či Bosna a Hercegovina, které kouření na veřejnosti nijak neregulují a zařadila se do kategorie civilizovaných zemí, které své občany v této oblasti chrání. Tento názor ostatně již v roce 2013 se mnou sdílelo 73 % respondentů v anketě „ Je normální nekouřit?“, z toho i 62,7 % těch, kteří se v ní označili za aktivní kuřáky.

Omlouvám se za poněkud obšírnější úvod a nemusíte s mými názory na problematiku protikuřáckého zákona a kouření vůbec souhlasit. Chtěl jsem pouze po více než čtyřech letech navázat na závěry ankety „Je normální nekouřit?“ a uvést je do souvislosti s tímto kolem Přírodovědné ligy. Ale teď už pojďme soutěžit:

Soutěžní otázka č. 1: Čím bylo motivováno právě datum 31. května jako datum začátku platnosti protikuřáckého zákona v ČR?  Za správnou odpověď si připíšete 10 bodů.

Soutěžní otázka č. 2: Teď si dáme trochu matematiky. Odpovědi samozřejmě neudávejte v procentech (to by bylo příliš snadné), ale přímo v počtech osob správně zaokrouhlených na celé číslo. Nenechte se vyvést z míry tím, že vám počty osob budou vycházet jako desetinná čísla, je to dáno tím, že už samotný údaj v procentech je zaokrouhlený a vaším úkolem je mj. správně zaokrouhlit vypočítaný počet osob na celé číslo. Za každou podotázku dostanete 5 bodů, celkově tedy nejvýše 20 bodů:

a) Kolik respondentů ankety „Je normální nekouřit?“ starších 15 let (počítáno ode dne 15. narozenin) se v anketě označilo za kuřáky?

b) Kolik respondentů zaznamenalo svou první kuřáckou zkušenost do 12 let věku (tedy před 13. narozeninami)?

c) Kolik kuřáků chtělo podle ankety s kouřením přestat, protože jim to narušuje vztahy?

d) Kolik nekuřáků – účastníků průzkumu - navzdory svému nekuřáctví považovalo již v roce 2013 české zákony za příliš přísné ke kuřákům?

Toto kolo Přírodovědné ligy je však hlavně kolem chemickým a takto budou převážně zaměřeny zbývající otázky.

V cigaretě najdeme kolem 4000 chemických látek, z toho více než 200 toxických jedovatých a nejméně 60 (některé zdroje uvádějí až 100) karcinogenních (tedy rakovinotvorných).  Samotný kouř z cigaret je pak zařazen do třídy I.A karcinogenů podle nebezpečnosti (tedy do těch nejnebezpečnějších). Kromě jedů a karcinogenů obsahuje cigaretový kouř také látky dráždící oči
a dýchací systém a mutageny (látky ovlivňující genetickou informaci uloženou v DNA).

Z jedovatých látek si povšimněme nejprve té asi nejznámější – nikotinu. Ten patří do skupiny tzv. pyridinových alkaloidů.  Je to základní silně návyková látka obsažená v tabáku.

Soutěžní otázka č. 3: Soustřeďme se nyní na pyridin, tedy na látku, od níž jsou odvozeny pyridinové alkaloidy. A vy si, milí soutěžící, odpovězte na tyto otázky:

a)      Nejprve si trochu započítejte a dopočítejte se toho, kolik miligramů uhlíku obsahuje 1 gram pyridinu.

b)      Pyridin pochopitelně patří mezi deriváty uhlovodíků, tedy sloučeniny od uhlovodíku obsažené. Od kterého uhlovodíku je odvozen? Napište název a vzorec tohoto uhlovodíku.

c)       Strukturní vzorec pyridinu už možná z hodin chemie znáte, pokud ne, jistě si jej snadno vyhledáte. V tomto strukturním vzorci se obvykle zapisují 3 dvojné vazby. Obsahuje však molekula pyridinu skutečně 3 dvojné vazby? Vysvětlete!

Za zodpovězení otázky a) získáte 10 bodů, za b) a c) po 5 bodech, celkem tedy 20 bodů.

Z toxických plynů stojí za zmínku zejména smrtelně jedovatý oxid uhelnatý (CO). Lidé kouřící kolem 20 cigaret denně mají 4 až 7 % červeného krevního barviva hemoglobinu zablokováno působením CO, což znesnadňuje transport kyslíku krví. Oxid uhelnatý, tento plyn bez chuti a zápachu, však není jen součástí cigaretového kouře, vzniká také při nedokonalém spalování paliv v kotlích nebo krbech, zejména při ucpání komína. Oxidu uhelnatého se bude týkat další skupina našich dotazů.

Soutěžní otázka č. 4: Za každou část 5 bodů, celkově 20.

a)      Napište chemickou rovnici děje, kterým vzniká oxid uhelnatý účinkem vody.

b)      Jak říkáme látce, která vznikne navázáním oxidu uhelnatého na červené krevní barvivo?

c)       Tohle je asi nejlehčí otázka tohoto celého kola: Proč má být detektor oxidu uhelnatého umístěn pokud možno u stropu?

d)      Který známý český hudebník zemřel na otravu oxidem uhelnatým? Nápověda: stalo se tak o Vánocích roku 1969.

A nyní ke zvláště nebezpečným karcinogenním a mutagenním látkám.

Soutěžní otázka č. 5: Cigarety obsahují také PAU, což není bratr pohádkového pana Tau, ale zkratka jedné velmi nebezpečné skupiny látek.

a)       Co zkratka PAU znamená a proč se tyto látky takto nazývají?

b)      Nejlépe z PAU je prozkoumána látka se zkratkou BaP. Jak se tato látka nazývá plným názvem?

c)       Kolik miligramů vodíku obsahuje 1 g BaP?

Za správné zodpovězení podotázek a), b) je po 5 bodech, za c) pak 10 bodů, souhrnně 20 bodů.

Je prokázáno, že 90 % onemocnění rakovinou plic je způsobeno právě kouřením. Karcinogeny z cigaret způsobují i nádory v dutině břišní, rakovinu hrtanu a jícnu, nádory slinivky břišní, močového měchýře, leukémii. Ještě mnohem více kuřáků umírá na kardiovaskulární choroby, tedy nemoci srdce a cév. Kouření způsobuje i chronické dýchací problémy, zvyšuje riziko cukrovky a samozřejmě má také negativní dopad na vývoj plodu v těhotenství. Souhrnně lze tak říci, že každé páté úmrtí v ČR je způsobeno kouřením. Přesto v naší populaci nadále kouří 35 % mužů a 23 % žen. Varujícím údajem je, že kolem 40 % kuřáků v ČR ani neuvažuje, že by s tabákem skoncovali.

Soutěžní otázka č. 6: Co je to Churchillův syndrom a proč se tak nazývá? (za 10 bodů)

No a to je v tomto kole vše. Své řešení zasílejte nejpozději do 18. 10. 2017 na adresu josef.krecek@gymnp.cz nebo je odevzdávejte v papírové podobě do téhož data autorovi úlohy do kabinetu č. 16.

Hodně úspěchů v řešení úloh tohoto kola vám přeje ortodoxní nekuřák

                                                                                                                              Josef Křeček

P. S. Koho načapám v areálu školy s cigaretou, vyslouží si kromě „odměny“ dané Sankčním řádem navíc ještě minus 1000 bodů do pořadí Přírodovědné ligy!

Start 2. kola: 5. 10. 2017

Konec kola:  18. 10. 2017

Maximální počet bodů za vyřešení úloh: 100

Maximální počet bodů za rychlostní prémii: 12

Celkový maximální bodový zisk za kolo: 112

Start 3. kola: 19. 10. 2017

Klíč k výpočtu rychlostní prémie podle pravidel Přírodovědné ligy:

Procenta rychlostní prémie se počítají z bodového zisku dosaženého soutěžícím v daném kole.