ÚVOD‎ > ‎

Články


Zeměpisná olympiáda na malém gymnáziu

přidáno: , autor: Jan Honců

V úterý 20. 2. 2018 se na jičínské základní škole Poděbradova konalo okresní kolo v Zeměpisné olympiádě. V "kategorii A" měl naši školu reprezentovat Vojtěch Pospíšil z primy, avšak zdravotní stav mu nedovolil účastnit se. V "kategorii B" soutěžil Tomáš Typlt ze sekundy a v "kategorii C" Matěj Tegel z kvarty.

Všichni soutěžící během dopoledne prošli třemi disciplínami (práce s atlasem, zeměpisný test a praktická část).

Postup do krajského kola jsme nevybojovali, ale i tak můžeme být spokojeni. Tomáš i Matěj se umístili na                                                   hezkém 4. místě.

Všem účastníkům gratulujeme!

Úspěch v Zeměpisné olympiádě středoškoláků

přidáno: 20. 2. 2018 6:58, autor: Tomáš Dočekal

V úterý 20. 2. 2018 se na jičínském Lepařově gymnáziu konalo okresní kolo Zeměpisné olympiády, kategorie D, do které spadají všechny ročníky střední školy. Naši školu reprezentovala následující čtveřice studentů: Jan Plecháč z oktávy, Marek Nádvorník a Jakub Tegel (oba septima) a Jan Hoška z 3. G. Dalším účastníkem měl být Vojtěch Plecháč ze septimy, ale zdravotní komplikace mu účasti zabránily.

V Jičíně se tedy sešlo 14 nejlepších ctitelů geografie z okresu a během dopoledne soutěžící postupně prošli třemi disciplínami, což byla práce s atlasem, dále zeměpisný test a nakonec praktická část. Kolem poledne již bylo vše porotou opraveno (porotu tvořil Jaroslav Šolc z jičínského gymnázia a Tomáš Dočekal z novopackého gymnázia) a výsledky nás potěšily, neboť naši studenti se v konkurenci jičínského a hořického gymnázia opravdu neztratili.

Na devátém místě skončil Honza Plecháč, na šestém místě Honza Hoška, Marek Nádvorník obsadil čtvrté místo a Kuba Tegel získal druhé místo, a postupuje tak do kola krajského.

Všem účastníkům gratulujeme k dosaženým výsledků!

Mgr. Tomáš Dočekal



6. kolo Přírodovědné ligy ve finiši! Končíme 21. 2. ve 24.00

přidáno: 20. 2. 2018 5:17, autor: Josef Křeček

Posledních několik desítek hodin ještě máte možnost posílat svá řešení posledního kola základní části letošní Přírodovědné ligy. Po něm budeme znát 15 finalistů, kteří se 14. března utkají o celkové vítězství. Připomeňme si zadání 6. kola:

Zadání 6. kola Přírodovědné ligy 2017/2018: CERN (autor: Josef Křeček)

V posledním kole základní části letošní Přírodovědné ligy se vypravíme do mezinárodní instituce CERN, sídlící v Ženevě. Zkratka CERN znamená Conseil Européen pour la recherche nucléaire (francouzsky), což je v překladu Evropská organizace pro jaderný výzkum. CERN byl založen roku 1954 za účasti 12 evropských států. Česká republika se účastní činnosti CERNu od roku 1993. Dnes má CERN 22 členských a 5 pozorovatelských států, status pozorovatele mají i dvě mezinárodní organizace – EU a UNESCO.

Evropská laboratoř pro fyziku částic, nejrozsáhlejší výzkumné centrum fyziky částic na světě, sídlí na švýcarsko – francouzské hranici západně od Ženevy na úpatí pohoří Jura. Zde pracuje přibližně 9500 vědců, což je asi polovina všech částicových fyziků na světě. Součástí laboratoře je největší urychlovač částic na světě – LHC (Large Hadron Collider). Je instalován v kruhovém tunelu o obvodu 27 kilometrů v hloubce 50 – 150 metrů pod zemí, z větší části pod územím Francie, z menší pod územím Švýcarska.  Urychlovač začal pracovat 10. září roku 2008. Srážky částic v urychlovači mj. simulují děje, které pravděpodobně nastaly při tzv. velkém třesku před cca 13,7 miliardami let.

Co je vlastně principem kruhového urychlovače částic? Elektricky nabité částice (např. protony) jsou v něm urychlovány silným elektrickým polem a jejich trajektorie je zakřivována do tvaru kružnice silným magnetickým polem. Výsledkem působení elektrického a magnetického pole je tzv. Lorentzova síla, která je výslednicí dvou sil působících na částici, tedy síly elektrické a síly magnetické. V urychlovači LHC jsou takto protony urychleny až na neuvěřitelných 99,9999991 % rychlosti světla! (Pokud tedy urychlovač pracuje na svůj plný výkon, což v praxi znamená, že má stejnou spotřebu elektrické energie jako celá Ženeva.)

Soutěžní úkol č. 1: Energie urychlených částic v urychlovači LHC se pohybují v řádu teraelektronvoltů (TeV).  Elektrické pole jim nakonec udělí energii 7 TeV. Vyjádřete tuto hodnotu v joulech. (10 bodů)

Soutěžní úkol č. 2: O kolik se zvýší hmotnost protonu (čtete dobře, při rychlostech blížících se rychlosti světla není hmotnost konstantní) při jeho urychlení z klidu na energii 7 TeV? Nápověda: může vám pomoci Albert Einstein jedním slavným fyzikálním vzorcem (asi tím nejslavnějším). (10 bodů)

Zakřivení trajektorie částic zajišťuje v LHC soustava 1800 supravodivých magnetů, pracujících při teplotě přibližně -271 oC (jsou chlazeny kapalným heliem).  Magnetická indukce vytvořeného magnetického pole tak má hodnotu kolem 8 tesla (T). Výpočet následující úlohy by byl pro skutečné podmínky urychlovače LHC poněkud komplikovaný, protože by musel brát v úvahu některé efekty,
s nimiž počítá Einsteinova teorie relativity. Proto si spočítejme situaci na nějakém menším urychlovači, v němž se k rychlosti světla nepřiblížíme.

Soutěžní úkol č. 3: Na jakou rychlost urychlíme proton na kružnici o obvodu 2 km magnetickým polem o indukci 0,5 mT? Rychlost protonu je kolmá na indukční čáry magnetického pole. Potřebné parametry protonu si jistě snadno dohledáte. (20 bodů)

Než vstoupí protony do urychlovače LHC, jsou předběžně urychleny na komplexu menších urychlovačů. Celý proces urychlování začíná na lineárním urychlovači LINAC 2, který je v provozu od roku 1978  (od května 2017 je testován jeho „výkonnější“ nástupce LINAC 4). V něm jsou protony urychleny na energii 50 MeV.

Soutěžní úkol č. 4: Jakou rychlost mají protony, opouštějící lineární urychlovač LINAC 2? (15 bodů)

Informace o srážkách částic jsou v urychlovači LHC získávány pomocí detektorů částic. Těch je celkem šest – dva velké nazvané ATLAS  a CMS, dva střední (ALICE a LHCb) a dva menší (TOTEM a LHCf).

Soutěžní úkol č. 5: Ve kterém městě v ČR byla vyrobena polovina pixelových detektorů pro detektor ATLAS? (5 bodů)

Za jeden z největších objevů v historii CERNu je považován objev tzv. Higgsova bosonu v roce 2012. Higgsův boson je částice, která hraje klíčovou roli ve vysvětlení hmotnosti ostatních elementárních částic.

Soutěžní úkol č. 6: Klidová hmotnost Higgsova bosonu je udávána jako 125,09 GeV/c2. Vyjádřete tento údaj v kilogramech. (10 bodů)

V září 2011 byl v CERNu učiněn překvapivý objev. Rozpadem protonů v urychlovači byly získávány částice zvané neutrina, které byly odesílány z CERNu na vzdálenost 730 km do laboratoře v Itálii. Neutrina dorazila do „cíle“ o 60 nanosekund dříve než světlo. To by znamenalo, že určitý hmotný objekt překonal rychlost světla. Tím by byl vyvrácen tzv. první postulát Einsteinovy speciální teorie relativity a celá tato teorie by musela být přepracována.

Soutěžní úkol č. 7: Jakou rychlostí (v m/s s přesností na jednotky) podle měření probíhal  „let“ takového neutrina z CERNu do italské laboratoře Gran Sasso? (10  bodů)

Soutěžní úkol č. 8: Proč bylo toto měření chybné a Einsteinova teorie přežila beze změny? (5 bodů)

CERN významně přispěl i k vývoji výpočetní techniky a počítačové komunikace. V CERNu vznikla celosvětová síť WWW (World Wide Web).

Soutěžní úkol č. 9: Kdo byl autorem sítě WWW a ve kterém roce spustil v CERNu první webový server? (5 bodů)

V roce 2010 navštívilo CERN i několik našich žáků spolu s autorem tohoto kola, a to díky exkurzi, pořádané Univerzitou Hradec Králové.

Soutěžní úkol č. 10: Autobus vyjel z Hradce Králové ve čtvrtek 18. 3. 2010 v 17.00 hod.  a dorazil do Ženevy v pátek 19. 3. 2010 v 08.30 hod.  Vyhledejte další potřebný údaj a vypočtěte průměrnou cestovní rychlost autobusu na trase Hradec Králové – Ženeva. Dvouhodinovou zastávku v Praze do cestovního času nezahrnujte. Uvažujme nejkratší silniční spojení. (10 bodů)

A to je vše. Doufám, že vás naše malá virtuální exkurze do CERNu zaujala a že vám toto kolo Přírodovědné ligy zajistí třeba i účast ve finále letošní ligy – Přírodovědné lize mistrů. Na finále se můžete těšit ve středu 14. března 2018.

Adresa pro odeslání řešení je josef.krecek@gymnp.cz . Termín nejpozději do 21. 2. 2018.

                                                                                                                           Josef Křeček

 

Start 6. kola: 8. 2. 2018

Konec kola:  21. 2. 2018

Maximální počet bodů za vyřešení úloh: 100

Maximální počet bodů za rychlostní prémii: 12

Celkový maximální bodový zisk za kolo: 112

Přírodovědná liga mistrů pro 15 nejlepších úspěšných řešitelů: 14. 3. 2018

 

Klíč k výpočtu rychlostní prémie podle pravidel Přírodovědné ligy:

Den odevzdání

Rychlostní prémie

Den odevzdání

Rychlostní prémie

Čt 8. 2.

12 %

Čt 15. 2.

6  %

Pá 9. 2.

12 %

Pá 16. 2.

4,5  %

So 10. 2.

10,5 %

So 17. 2.

3 %

Ne 11. 2.

10,5 %

Ne 18. 2.

3 %

Po 12. 2.

10,5 %

Po 19. 2.

3 %

Út 13. 2.

9 %

Út 20. 2.

1,5 %

St 14. 2.

7,5  %

St 21. 2.

0 %

 

Procenta rychlostní prémie se počítají z bodového zisku dosaženého soutěžícím v daném kole.



HRÁTKY S ČEŠTINOU opět na scéně!

přidáno: 19. 2. 2018 12:36, autor: Vlasta Drábková

Spolu s vyhlášením výsledků lednového kola Hrátek s češtinou vás zveme k účasti v 6. kole, které začíná okamžikem jeho zveřejnění (pondělí 19. 2. 2018). Těší nás stabilní zájem účastníků a také vysoká úspěšnost řešitelů. Po lednovém textu, jehož analýza patřila k prubířským kamenům celého ročníku, dáváme tentokrát vale části věnované čtenářské gramotnosti a přesouváme těžiště do úloh, jež jsou souborně pojmenovány "PŘEMÝŠLÍME, VYTVÁŘÍME, VYSVĚTLUJEME". Bude-li se vám v této části dařit, máte již dvě třetiny bodového hodnocení v kapse. No a pak už jen trochu spisovatelství a je to. Svá řešení odevzdávejte svým češtinářům nebo Ladislavu Kodymovi, autorovi tohoto zadání, a to kdykoliv během zbytku měsíce února, nejpozději však ve středu 28. 2. 2018. Zadání najdete (jako obvykle) v odkazu pod tímto článkem, v příloze tamtéž, na webových stránkách školy (v oddílu Předměty - GYMNÁZIUM povinné - Český jazyk a literatura - Hrátky s češtinou) a také ve svém školním mailu. Hodně štěstí!

VÝSLEDKY - HRÁTKY S ČEŠTINOU: 5. KOLO (leden 2018)

pořadí

JMÉNO

ROČNÍK

BODY

1 - 2

ANONYM

 ?

100

1 - 2

Jindřich Horák

I.

100

3

Eliška Šturmová

II.

97,5

4

Ema Grohová

I.

94

5

Tereza Kyselová

I.

92,5

6

Eva Fišarová

II.

92

 
P. S.: Prosíme anonymního borce o odtajnění svého jména, rádi bychom mu, stejně jako Jindrovi, vyjádřili svůj obdiv!

Zadání únorového kola: https://docs.google.com/a/gymnp.cz/viewer?a=v&pid=sites&srcid=Z3ltbnAuY3p8Y2VzdGluYXxneDo2ODIzY2MwZDJlMjdiMmUz
 

Zdravá 5

přidáno: 13. 2. 2018 23:59, autor: Gymnázium a SOŠPg Nová Paka

Milí žáci,
 
rádi bychom Vás informovali o vyhlášení dalšího ročníku celostátní dětské kuchařské soutěže, letos s názvem Finále Zdravé 5
Přihlásit se mohou tříčlenné týmy ze tříd primy, sekundy, tercie a kvarty. Soutěž je i letos obohacena o sociální rozměr – úkolem je připravit do soutěže zdravé pohoštění a navrhnout s kým a proč se o svačinu podělíte a tím jej potěšíte.
 
Uzávěrka regionálního kola soutěže je 8. dubna 2018.
 
Více informací naleznete v příloze a na www.zdrava5.cz.

Pokud budete mít o tuto soutěž zájem, hlaste se v kanceláři školy (sekretariát), nebo u p. Mgr. Šárky Horákové.

Budeme se těšit na Vaše příspěvky.
Vedení školy


Přírodovědní ligisté pozor!!! Oprava v zadání 6. kola!

přidáno: 12. 2. 2018 10:44, autor: Josef Křeček

V zadání 6. kola letošní Přírodovědné ligy nedopatřením vypadlo jedno písmenko, což našim soutěžícím možná zkomplikovalo situaci. Jde o soutěžní úkol č. 3, v němž je chybně uvedena indukce magnetického pole 0,5 T. Někteří soutěžící si již všimli toho, že vypočtená rychlost, na kterou by pak měl být urychlen proton, je větší než rychlost světla, což je fyzikálně nemožné. Celý problém je v tom, že správná hodnota magnetické indukce má být 0,5 mT (militesla). Nadále prosím počítejte s touto hodnotou. Zadání bylo opraveno v pondělí 12. 2. v 19.45. Dosud zaslaná řešení s fyzikálně nesmyslnou hodnotou rychlosti budou uznána jako správná.

Za vzniklé nedopatření se omlouvám.

                                                                                                                                                          Josef Křeček, autor 6. kola PL

Olympiáda v německém jazyce – výsledky okresního kola

přidáno: 12. 2. 2018 4:02, autor: Jindřiška Dubnová

Žáci, kteří se umístili na prvních dvou místech v kategorii II. B a III. A ve školním kole Olympiády v německém jazyce, se ve středu 7. 2. 2018 zúčastnili okresního kola této soutěže, které se konalo na naší škole.

A v obou kategoriích byli naši soutěžící úspěšní. V kategorii II. B se na prvním místě umístil Nicolas Lubiński z tercie a druhé místo hned za ním obsadil Matěj Tegel z kvarty. V kategorii III. A první místo již téměř tradičně vybojovala Klára Kotyková ze septimy a úspěšná byla i její spolužačka Karolína Nosková, která obsadila druhé místo.

Soutěžícím patří velká gratulace, a protože všichni postupují do krajského kola, budeme jim držet palce!

Poznávací zájezd - Německo - Berchtesgaden

přidáno: 8. 2. 2018 4:26, autor: Jindřiška Dubnová

Poznávací zájezd  Berchtesgaden

Solné doly – Orlí hnízdo

 

Termín zájezdu: 1. 6. 2018

3:30 odjezd od školy
11:00 příjezd do Berchtesgadenu
12:30 - 13:00 návštěva solných dolů
14:30 - 16:00 výjezd na Orlí hnízdo
16:30 odjezd zpět do ČR
23:30 přibližný návrat ke škole

Solný důl – jízda vláčkem přímo dovnitř hory, projížďka po podzemním solném jezeře, jízda po dřevěné skluzavce, přednáška o vzniku soli a její těžbě.

Výjezd místním autobusem a výtahem na horu Kehlstein, na jejímž vrcholku se nachází horská chata, tzv. Orlí hnízdo, kterou v roce 1939 věnoval A. Hitlerovi jeho blízký spolupracovník M. Bormann.

Cena zájezdu 1.110 Kč. V ceně zájezdu je zahrnuta doprava od Vaší školy autobusem (DVD/USB, bufet - studené a teplé nápoje), komplexní pojištění od ČSOB (léčebné výlohy, odpovědnost, storno zájezdu, úrazové pojištění, pojištění zavazadel), průvodce CK po celou dobu pobytu, informační materiály a mapy. Nezahrnuje vstupné.

Vstupné:

Solný důl: školní skupina:  9,- Euro

Výjezd na Kehlstein: skupina: 15,10 Euro, děti do 14 let: 9,30 Euro

Zájemci, hlaste se co nejdřív v kabinetě německého jazyka (č. 36) nebo u svých vyučujících NJ.

     Výsledek obrázku pro kehlsteinhaus               

 

Zadání 6. kola Přírodovědné ligy 2017/2018: CERN (autor: Josef Křeček)

přidáno: 7. 2. 2018 22:13, autor: Josef Křeček   [ aktualizováno 12. 2. 2018 10:45 ]


V posledním kole základní části letošní Přírodovědné ligy se vypravíme do mezinárodní instituce CERN, sídlící v Ženevě. Zkratka CERN znamená Conseil Européen pour la recherche nucléaire (francouzsky), což je v překladu Evropská organizace pro jaderný výzkum. CERN byl založen roku 1954 za účasti 12 evropských států. Česká republika se účastní činnosti CERNu od roku 1993. Dnes má CERN 22 členských a 5 pozorovatelských států, status pozorovatele mají i dvě mezinárodní organizace – EU a UNESCO.

Evropská laboratoř pro fyziku částic, nejrozsáhlejší výzkumné centrum fyziky částic na světě, sídlí na švýcarsko – francouzské hranici západně od Ženevy na úpatí pohoří Jura. Zde pracuje přibližně 9500 vědců, což je asi polovina všech částicových fyziků na světě. Součástí laboratoře je největší urychlovač částic na světě – LHC (Large Hadron Collider). Je instalován v kruhovém tunelu o obvodu 27 kilometrů v hloubce 50 – 150 metrů pod zemí, z větší části pod územím Francie, z menší pod územím Švýcarska.  Urychlovač začal pracovat 10. září roku 2008. Srážky částic v urychlovači mj. simulují děje, které pravděpodobně nastaly při tzv. velkém třesku před cca 13,7 miliardami let.

Co je vlastně principem kruhového urychlovače částic? Elektricky nabité částice (např. protony) jsou v něm urychlovány silným elektrickým polem a jejich trajektorie je zakřivována do tvaru kružnice silným magnetickým polem. Výsledkem působení elektrického a magnetického pole je tzv. Lorentzova síla, která je výslednicí dvou sil působících na částici, tedy síly elektrické a síly magnetické. V urychlovači LHC jsou takto protony urychleny až na neuvěřitelných 99,9999991 % rychlosti světla! (Pokud tedy urychlovač pracuje na svůj plný výkon, což v praxi znamená, že má stejnou spotřebu elektrické energie jako celá Ženeva.)

Soutěžní úkol č. 1: Energie urychlených částic v urychlovači LHC se pohybují v řádu teraelektronvoltů (TeV).  Elektrické pole jim nakonec udělí energii 7 TeV. Vyjádřete tuto hodnotu v joulech. (10 bodů)

Soutěžní úkol č. 2: O kolik se zvýší hmotnost protonu (čtete dobře, při rychlostech blížících se rychlosti světla není hmotnost konstantní) při jeho urychlení z klidu na energii 7 TeV? Nápověda: může vám pomoci Albert Einstein jedním slavným fyzikálním vzorcem (asi tím nejslavnějším). (10 bodů)

Zakřivení trajektorie částic zajišťuje v LHC soustava 1800 supravodivých magnetů, pracujících při teplotě přibližně -271 oC (jsou chlazeny kapalným heliem).  Magnetická indukce vytvořeného magnetického pole tak má hodnotu kolem 8 tesla (T). Výpočet následující úlohy by byl pro skutečné podmínky urychlovače LHC poněkud komplikovaný, protože by musel brát v úvahu některé efekty,
s nimiž počítá Einsteinova teorie relativity. Proto si spočítejme situaci na nějakém menším urychlovači, v němž se k rychlosti světla nepřiblížíme.

Soutěžní úkol č. 3: Na jakou rychlost urychlíme proton na kružnici o obvodu 2 km magnetickým polem o indukci 0,5 mT? Rychlost protonu je kolmá na indukční čáry magnetického pole. Potřebné parametry protonu si jistě snadno dohledáte. (20 bodů)

Než vstoupí protony do urychlovače LHC, jsou předběžně urychleny na komplexu menších urychlovačů. Celý proces urychlování začíná na lineárním urychlovači LINAC 2, který je v provozu od roku 1978  (od května 2017 je testován jeho „výkonnější“ nástupce LINAC 4). V něm jsou protony urychleny na energii 50 MeV.

Soutěžní úkol č. 4: Jakou rychlost mají protony, opouštějící lineární urychlovač LINAC 2? (15 bodů)

Informace o srážkách částic jsou v urychlovači LHC získávány pomocí detektorů částic. Těch je celkem šest – dva velké nazvané ATLAS  a CMS, dva střední (ALICE a LHCb) a dva menší (TOTEM a LHCf).

Soutěžní úkol č. 5: Ve kterém městě v ČR byla vyrobena polovina pixelových detektorů pro detektor ATLAS? (5 bodů)

Za jeden z největších objevů v historii CERNu je považován objev tzv. Higgsova bosonu v roce 2012. Higgsův boson je částice, která hraje klíčovou roli ve vysvětlení hmotnosti ostatních elementárních částic.

Soutěžní úkol č. 6: Klidová hmotnost Higgsova bosonu je udávána jako 125,09 GeV/c2. Vyjádřete tento údaj v kilogramech. (10 bodů)

V září 2011 byl v CERNu učiněn překvapivý objev. Rozpadem protonů v urychlovači byly získávány částice zvané neutrina, které byly odesílány z CERNu na vzdálenost 730 km do laboratoře v Itálii. Neutrina dorazila do „cíle“ o 60 nanosekund dříve než světlo. To by znamenalo, že určitý hmotný objekt překonal rychlost světla. Tím by byl vyvrácen tzv. první postulát Einsteinovy speciální teorie relativity a celá tato teorie by musela být přepracována.

Soutěžní úkol č. 7: Jakou rychlostí (v m/s s přesností na jednotky) podle měření probíhal  „let“ takového neutrina z CERNu do italské laboratoře Gran Sasso? (10  bodů)

Soutěžní úkol č. 8: Proč bylo toto měření chybné a Einsteinova teorie přežila beze změny? (5 bodů)

CERN významně přispěl i k vývoji výpočetní techniky a počítačové komunikace. V CERNu vznikla celosvětová síť WWW (World Wide Web).

Soutěžní úkol č. 9: Kdo byl autorem sítě WWW a ve kterém roce spustil v CERNu první webový server? (5 bodů)

V roce 2010 navštívilo CERN i několik našich žáků spolu s autorem tohoto kola, a to díky exkurzi, pořádané Univerzitou Hradec Králové.

Soutěžní úkol č. 10: Autobus vyjel z Hradce Králové ve čtvrtek 18. 3. 2010 v 17.00 hod.  a dorazil do Ženevy v pátek 19. 3. 2010 v 08.30 hod.  Vyhledejte další potřebný údaj a vypočtěte průměrnou cestovní rychlost autobusu na trase Hradec Králové – Ženeva. Dvouhodinovou zastávku v Praze do cestovního času nezahrnujte. Uvažujme nejkratší silniční spojení. (10 bodů)

A to je vše. Doufám, že vás naše malá virtuální exkurze do CERNu zaujala a že vám toto kolo Přírodovědné ligy zajistí třeba i účast ve finále letošní ligy – Přírodovědné lize mistrů. Na finále se můžete těšit ve středu 14. března 2018.

Adresa pro odeslání řešení je josef.krecek@gymnp.cz . Termín nejpozději do 21. 2. 2018.

                                                                                                                           Josef Křeček

 

Start 6. kola: 8. 2. 2018

Konec kola:  21. 2. 2018

Maximální počet bodů za vyřešení úloh: 100

Maximální počet bodů za rychlostní prémii: 12

Celkový maximální bodový zisk za kolo: 112

Přírodovědná liga mistrů pro 15 nejlepších úspěšných řešitelů: 14. 3. 2018

 

Klíč k výpočtu rychlostní prémie podle pravidel Přírodovědné ligy:

Den odevzdání

Rychlostní prémie

Den odevzdání

Rychlostní prémie

Čt 8. 2.

12 %

Čt 15. 2.

6  %

Pá 9. 2.

12 %

Pá 16. 2.

4,5  %

So 10. 2.

10,5 %

So 17. 2.

3 %

Ne 11. 2.

10,5 %

Ne 18. 2.

3 %

Po 12. 2.

10,5 %

Po 19. 2.

3 %

Út 13. 2.

9 %

Út 20. 2.

1,5 %

St 14. 2.

7,5  %

St 21. 2.

0 %

 

Procenta rychlostní prémie se počítají z bodového zisku dosaženého soutěžícím v daném kole.

Biologická olympiáda - výsledky kategorií A+B

přidáno: 7. 2. 2018 2:28, autor: Kristýna Rychlovská   [ aktualizováno 7. 2. 2018 2:31 ]


V pondělí 5.2. proběhlo na naší škole další kolo biologické olympiády – tentokrát školní kolo kategorie A a B, tedy studentů vyššího gymnázia. Celkem projevilo zájem o řešení o olympiády 10 žáků, a to 6 z kategorie B a 4 z kategorie A. Úkolů měli řešitelé několik – dva rozsáhlejší úkoly spojené s mikroskopováním rostlinného materiálu a výpočty, dále poznávání rostlin, hub a živočichů, a na závěr ještě teoretické otázky spojené s letošním tématem olympiády. Výsledky jsou přiloženy níže. Tabulka je seřazena dle pořadového čísla, pod kterým účastníci olympiádu vypracovávali.

Gratuluji těm, kterým se zadařilo, a děkuji všem za zájem o biologii a spořádaný průběh soutěže!

Kristýna Rychlovská

 
 
 
 
 
 

KATEGORIE B

číslo účastníka

úkol 1

úkol 2

poznávání rostlin a hub

poznávání živočichů

teoretická část

celkem

1

9,5

10

12

13

7

51,5

2

9

10,5

12,5

10,5

11

53,5

3

8,5

13,5

4,5

12

12

50,5

4

5,5

11,5

8,5

7,5

14

47

5

5

9

11,5

8

9

42,5

6

6,5

8,5

5,5

9

8

37,5

KATEGORIE A

číslo účastníka

úkol 1

úkol 2

poznávání rostlin a hub

poznávání živočichů

teoretická část

celkem

7

2

6

3,5

5,5

12

29

8

2

7,5

4

5,5

7

26

9

12

14

12,5

13,5

15

67

10

14

13

12

9,5

12

60,5

1-10 of 1662