ÚVOD‎ > ‎Články‎ > ‎

2.G na kurzu Dobro a Zlo

přidáno: 14. 11. 2014 0:14, autor: Josef Křeček   [ aktualizováno 14. 11. 2014 0:22 ]

Ve dnech 3. – 4.11. 2014 se třída 2.G zúčastnila ve Škole v přírodě v Borovničce dvoudenního kurzu Dobro a Zlo. Kurz byl veden čtyřmi lektory, zajištěnými Biskupstvím královéhradeckým. Kurz byl složen z několika bloků, převážně prožitkových aktivit, her a diskusí. Důležité místo v programu měla reflexe na prožité aktivity v závěru každého tematického bloku. Stěžejními tématy byly životní hodnoty, lidská důstojnost, rozhodnutí. Přinášíme ohlédnutí za kurzem, tak, jak ho sepsala studentka Tereza Kráčmarová:

 

V pondělí 3. listopadu ráno se naše třída 2.G vydala na kurz Dobro a Zlo. Většina z nás cestovala vlakem z Nové Paky. Našli se ale i tací jedinci, kteří se na místo určení, tedy do Borovničky, dopravili po vlastní ose.


Sešli jsme se před budovou Školy v přírodě, kde nás s úsměvem na tvářích přivítali naši lektoři. Došlo k vzájemnému seznámení se a poté k organizačním záležitostem, mezi které patří zabydlení pokojů nebo prohlídka domu.


Program jsme zahájili rozehřívacími  aktivitami, v nichž jsme se vzájemně představili, vyslovili jsme naše očekávání i obavy ohledně kurzu nebo jsme se na pár minut stali prezidenty, kteří mají nabitý diář schůzemi s ostatními hlavami států.


Později přišly i hry o důvěře. Vyzkoušely sílu našeho kolektivu a to nejenom tu fyzickou, ale i psychickou. Podstoupili jsme aktivity založené na spolupráci a komunikaci, jež z nás udělaly opravdu dobře sehraný tým, kterému to šlapalo jako hodinky.


Po náročném dni na nás čekala odměna v podobě meditace. Přikryti peřinami a dekami jsme se zaposlouchali do příběhu o bizonovi a nechali jsme pracovat naši fantazii. Příjemně naladěné a odpočaté nás čekal poslední úkol dne. Každý z nás měl možnost zamyslet se nad svým bytím. Někdo si jen vychutnal úžasnou, potemnělou atmosféru starého gotického kostela, který byl osvětlen pouze svíčkami. Ale někdo možná udělal tlustou čáru za svým starým životem a začal věci vnímat trochu jinak. Každý ten večer prožil odlišně a něco jiného si z něj vzal.


Druhý den přišla zkouška, která měla otestovat menší týmy. Jednalo se o to, abychom se ve velmi krátkém čase dohodli a z pár komponentů sestavili účinný obal, jenž měl ochránit vajíčko, hozené z věže kostela, před rozbitím. Na startu se sešly velmi vtipně vypadající ,,stroje", které připomínaly nejrůznější padáky, letadla nebo i trychtýř. Testem, k našemu překvapení, prošla více jak polovina konstrukcí a týmy svůj úspěch s velkým nadšením oslavily.


Nakonec jsme si zahráli hry, které nás rozesmály a pobavily natolik, že se nám nechtělo domů. I tak jsme se, chtě nechtě, museli rozloučit s lektory, s nimiž jsme si za ty 2 dny vytvořili bezvadný vztah a jeli jsme zase po kolejích domů.

 

                                                                                                 Tereza Kráčmarová

Douška třídního učitele:

Zbývá ještě dodat, že třída 2.G se na kurzu prezentovala vynikajícím způsobem a všichni lektoři ji označili za výjimečně dobrou skupinu – oceňovali zejména včasné příchody, výbornou spolupráci, aktivní účast všech, respektování pravidel. Díky tomu se stihlo i více aktivit, než bylo plánováno a čas byl využit doslova do poslední minuty. Pro mě jako třídního to byla příležitost ještě více svou třídu poznat a pokračovat v práci úspěšně započaté na adaptačním kurzu v 1. ročníku. Všechna očekávání studentů i třídního byla splněna a dá se říci, že i překročena.

 

                                                                                                 Josef Křeček










Comments