ÚVOD‎ > ‎Články‎ > ‎

3. kolo Přírodovědné ligy - máte čas ještě do 27.11.

přidáno: 20. 11. 2013 1:38, autor: Josef Křeček

V tomto kole oblíbené soutěže zavítáme na Ostravsko v širším slova smyslu, „bo Ostrawa je regijon razowity“, jak praví klasik J. Nohavica. Na Ostravsku totiž v minulosti působily vlivy německé, polské, židovské, moravské i slezské a s počátkem těžby černého uhlí a zaváděním těžkého průmyslu zde rapidně rostl počet obyvatel. Výsledkem je pak dnešní různorodá směsice, ze které v minulosti i v současnosti povstaly takové osobnosti, jak je třeba Petr Bezruč, již zmíněný Jaromír Nohavica, zpěvák Tomáš Klus nebo Ewa Farna.

Dnešní město Ostrava se rozkládá jak v historické zemi moravské, tak i slezské. To byl hlavní důvod, proč v tomto prostoru existovalo více samostatných měst a obcí. Takže první dvě otázky se budou týkat toho problému a možná budou znít trošku podivně.

 

Úkol 1.

Napiš rok, ve kterém došlo v prostoru dnešní Ostravy ke sloučení moravských i slezských měst 
a obcí do jednoho města.

Úkol 2.

Napiš rok, ve kterém začalo v moderní historii existovat město s názvem Ostrava.

 

Nyní vás čeká početní úkol, ke kterému se bude hodit přítelkyně kalkulačka. Údaje k výpočtu však budeš muset zjistit sám.

 

Úkol 3.

Vyděl číslo a číslem b a výsledek zaokrouhli na celé desítky. Číslo a je počet obyvatel Ostravy k 1. 1. 2013 podle Českého statistického úřadu a číslo b je rok narození poštovního úředníka Vladimíra Vaška.

 

Někdo se možná podiví, co má společného nějaký poštovní úředník Vašek s tématem tohoto kola Přírodovědné ligy, ale bystrému řešiteli je souvislost samozřejmě jasná. A tohoto muže se bude týkat i následující úkol. Básník Petr Bezruč byl znám mj. i svými pěšími výlety do Beskyd (říkal jim „výplazy“) a každoročně navštěvoval i nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd. Předpokládejme, že vyrážel z vlakové zastávky jménem Ostravice zastávka a poprvé podnikl tento výstup ve 20 letech a naposled ve svých 70 letech (dožil se však devadesáti let!). Tyto informace poslouží k následujícímu úkolu.

 

 

Úkol 4.

Kolikrát vylezl Petr Bezruč fiktivně na nejvyšší horu světa Mt. Everest, počítáme-li její výšku od mořské hladiny až po vrchol, tj. 8 848 m?

 

V další části tohoto kola se zaměříme na Těšínsko, což je kraj obzvláště zajímavý. Tento smíšený česko-polský region byl postižen koncem 1. světové války, kdy tato oblast byla rozdělena v roce 1920 mezi Československo a Polsko. Sídelní město (přesněji jeho historické centrum) někdejšího těšínské knížectví se tak ocitlo v Polsku a na československé straně bylo vybudováno mezi řekou a nádražím nové město nazvané Český Těšín. V okolí tohoto města najdeme i nejvyšší koncentraci obyvatelstva polské národnosti, a tak nejsou žádným překvapením zdejší dvojjazyčné nápisy na ulicích, obchodech či úřadech. Počet Poláků v ČR se pohybuje kolem 50 000 a asi nejznámější „českou“ Polkou je zpěvačka Ewa Farna, ač řada lidí ji považuje za Češku. Správně je to uvedeno i například v anglické Wikipedii, cituji: „Ewa Farna (born 12 August 1993) is a Polish pop rock singer from the Czech Republic“. Dokonce i některé železniční stanice a zastávky mají již svůj úřední název v obou jazycích, tj. český 
i polský.

 

Úkol 5.

a)      Napiš úřední název v polštině železniční stanice Bystřice

b)     Napiš úřední název v češtině železniční zastávky Gródek

 

Specifickým rysem Těšínského Slezska je místní nářečí zvané po naszymu (čti po našimu). Je to řeč, která se v něčem podobá češtině, ale více asi polštině. Mezi místními obyvateli je toto nářečí poměrně rozšířené a slouží jako komunikační prostředek v tomto národnostně smíšeném prostoru. Texty v tomto nářečí užívá např. skupina Blaf z Hrádku ve Slezsku. Její frontman Tomáš Tomanek to popisuje velmi trefně:
Naše originalita spočívá v tom, že jsme jediná kapela na světě zpívající country ve slezském nářečí. To má také svou daň. Jsme populární pouze v regionu od Mostů u Jablunkova po Ostravu, kde jsme srozumitelní. V Čechách údajně zpíváme polsky a v Polsku zase česky.

 A právě tato zajímavá country kapela poslouží pro další úkol.

 

Úkol 6.

Přepiš slova části písně Werkowy cug kapely Blaf do spisovné češtiny. Nápovědou budiž, že Werk jsou Třinecké železárny.

Wyjechoł na Mostach osobni z tunela wlak 
Je w nim piekno pruwodczo, na listkach robi cwak 
W tym cugu siedzi ale ludzi wielki daw 
Wiezie wszeckich na szichte do werku pantograf

A w Gródku a w Bystrzicy przilazuje ludzie moc
Dzisio majóm odpołednia, jutro piyrwszóm noc

A bliżimy se uż do Trzyńca, w taszce z wórsztym chleba
Kuminy wysoki widać, puszczajóm dym do nieba

 

A poslední úkol třetího kola Přírodovědné ligy se bude týkat nějakého starého Franty Prohasky. Ten sice ve skutečnosti nikdy neexistoval a autor úlohy si jeho postavu vymyslel kvůli zadání posledního úkolu. Nejprve několik životopisných dat ze života Franty. Narodil se v roce 1912 ve městě Těšíně na levém břehu řeky Olše (tehdy Olzy) a po celý život bydlel na tom stejném místě. Zemřel přirozenou smrtí v roce 1997.

 

Úkol 7. V kolika státních útvarech bydlel tento člověk? Poznámka: předválečné i poválečné Československo včetně období po sametové revoluci považujeme za jeden stát.

 

No a to je vše! Přeji vám hodně úspěchů při řešení třetího kola a také, abyste si někdy v budoucnu našli čas na výlet do tohoto krásného a zajímavého koutu naší země.

Řešení zasílejte nejpozději do středy 27.11.2013 na adresu tomas.docekal@gymnp.cz (respektujte prosím článek 7 Pravidel Přírodovědné ligy) nebo ho odevzdávejte v papírové podobě přímo autorovi úlohy do kabinetu č. 18.

 

Mgr. Tomáš Dočekal

Start 3. kola: 7.11.2013

Maximální počet bodů za řešení: 100

Max. počet bodů za rychlostní prémii: 13

Konec kola: 27.11.2013

Start 4. kola: 28.11.2013

Comments