ÚVOD‎ > ‎Články‎ > ‎

5. kolo Přírodovědné ligy do finiše

přidáno: 7. 2. 2012 22:05, autor: Josef Křeček   [ aktualizováno 7. 2. 2012 22:06 ]
Upozorňujeme soutěžící Přírodovědné ligy, že 5. kolo končí již 15.2.2012. Do tohoto dne můžete na adresu josef.krecek@gymnp.cz zasílat svá řešení. Od 16.2. začne poslední, 6. kolo, které bude rovněž dvojnásobně bodováno.
A ještě si osvěžme paměť a připomeňme si zadání 5. kola:
 

V tomto dvojnásobně bodovaném kole (ve hře je neuvěřitelných 254 bodů, což samo o sobě stačí k nominaci na exkurzi Přírodovědné ligy) procestujeme hned tři kontinenty – Jižní Ameriku, Antarktidu a také Austrálii. Naši pouť po Jižní Americe začneme ve Venezuele. Tato země je známa nejen díky těžbě ropy, narkomafii a autoritativnímu politickému režimu prezidenta Cháveze, ale také díky telenovelám. A právě z takové venezuelské telenovely čerpá naše první soutěžní otázka.

Úkol č. 1.: Ve 287. díle venezuelské telenovely Zhoubná vášeň se don Surio Mario Juan Pedro Pablo Antonio José Fernando Diego Armando Rodriguez (dále jen „Surio Mario“) vyzná ze svých citů k seňoritě Conchitě Juanitě Margaritě Emanuele Luise Francesce Isabele Lopézové (dále jen „Conchita“). Conchita je Suriovým Mariovým vyznáním lásky zaskočena a zmatena prchá na bílém oři z Caracasu průměrnou rychlostí 36 km/h. Surio Mario se rozhodne ji stíhat ve své luxusním kabrioletu. Protože však ví, že právě požil větší než malé množství tequily a také, že na venezuelských silnicích právě probíhá dopravně bezpečnostní akce Cristóbal (obdoba naší akce Kryštof), musí s jízdou čtyři hodiny počkat. Pak vyrazí z Caracasu průměrnou rychlostí 63 km/h (více mu hustota provozu, omezená rychlost v obcích a s tím související akce Cristóbal nedovolují). Hned v Caracasu ho ještě zdrží pětiminutové čekání na železničním přejezdu a na výpadovce z Caracasu nabere postupně tři stopařky – Manuelu, Esmeraldu a Milagros, což ho zdrží o dalších 10 minut. A vy, milí soutěžící, spočtěte, za jak dlouho a v jaké vzdálenosti od Caracasu dostihne Surio Mario Conchitu.

Teď se na Jižní Ameriku podíváme tak trochu globálně. Ač u nás tradičně převažuje dělení na Severní a Jižní Ameriku (hranicí je Panamská šíje), v samotné Americe se mnohem více používá dělení na Angloameriku a Latinskou Ameriku. To má jazykové důvody a právě o jazycích bude následující úloha. V celé Americe narazili kolonizátoři z Evropy na množství domorodých jazyků. Ty se jim podařilo v průběhu času postupně zatlačit na okraj a dnešní státy tak povětšinou převzaly jazyk svého dominantního kolonizátora. Z tohoto hlediska nevyniká dnešní Latinská Amerika přílišnou pestrostí. Dominuje zde španělština.

Úkol č. 2: Uvažujme pouze pevninské nezávislé státy Latinské Ameriky (na severu omezené Mexikem). Vypiš ty, kde španělština není úředním jazykem. Z původních domorodých jazyků měly jen nemnohé to štěstí, že povýšily na úřední jazyk státu (samozřejmě spolu s nějakým evropským). Napiš české názvy těch indiánských jazyků, které jsou úředními jazyky v Latinské Americe.

Úkol č. 3: V dávné geologické minulosti existoval jeden prakontinent (superkontinent) s názvem Pangea, který se před 200 až 150 miliony lety rozdělil na dvě části. Jak se jmenovala ta část, jejíž součástí byla dnešní Jižní Amerika? Který učenec přišel jako první s teorií pohybu kontinentů? Jak se tato teorie nazývá?

Chile je z hlediska geografie velmi zajímavá země. Její tvar odporuje základním poučkám politické geografie, víno z Chile je chválené po celém světě a hlavně je to největší producent mědi na světě. Vytěží třetinu světové roční produkce a měď představuje významný zdroj příjmů díky vývozu. Dnes je největším odběratelem chilské mědi Čína. Velký význam má totiž dnes měď při výrobě elektrotechnického zboží.

Úkol č. 4 : Kolik se ročně vytěží na světě mědi? Jak se jmenuje největší měďný povrchový důl v Chile (resp. město poblíž)? Předpokládejme, že tento důl je tvaru válce (což sice není úplně pravda, ale zato bude výpočet jednodušší) s hloubkou 900 metrů a průměrem 3200 metrů. Kolikrát by se do něj vešla voda zadržená v horní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně (máme na mysli její celkový objem)?

Argentina dostala jméno podle latinského názvu prvku stříbra – argentum. První Evropané, kteří se zde vylodili, byli totiž domorodci obdarováni stříbrnými předměty. A právě stříbra se bude týkat další soutěžní úkol. Stříbro, 47. prvek Mendělejevovy periodické soustavy prvků, je zastoupeno v jednom kilogramu zemské kůry průměrně 0,07 až 0,1 miligramy. Jeden litr mořské vody obsahuje přibližně 3 mikrogramy stříbra. Ve vesmíru připadá na 1 atom stříbra asi 1 000 000 000 000 atomů vodíku (což je nejrozšířenější prvek ve vesmíru). Stříbro svým výskytem často doprovází zlato, z nerostů obsahujících stříbro je nejznámější argentit s chemickým složením Ag2S. Obvykle se však stříbro získává z rud olova, mědi, niklu nebo zinku elektrolýzou.

Úkol č. 5: a) Kolik kg stříbra (zaokrouhleně na celé kg) obsahuje jedna tuna argentitu?

b) Účinkem různých látek v ovzduší, především sulfanu, stříbrné předměty postupně zčernávají. Napište chemický název a chemický vzorec látky, která přitom na povrchu stříbra vzniká.

c) K pěti zemím s největším výskytem stříbra na světě patří i jedna země Jižní Ameriky. Která země to je? Napovíme jen, že to není Argentina.

Antarktida je kontinentem mnoha „nej“ – největší průměrná nadmořská výška, samozřejmě nejmenší průměrná hustota osídlení a pochopitelně i nejmenší průměrná teplota. Nejnižší okamžitá teplota,
-89,2 stupňů Celsia, byla naměřena 21.7. 1983 na ruské polární stanici Vostok. A my počítejme:

Úkol č. 6: Kolik energie v kilojoulech je třeba dodat ledové kře o hmotnosti 5 tun při uvedené rekordní teplotě, aby beze zbytku roztála? Kolikrát je tato energie menší než energie vyrobená jadernou elektrárnou Temelín za jednu hodinu? Měrné skupenské teplo tání ledu je 334 kJ/kg, měrná tepelná kapacita ledu je 2,1 kJ/kg.K.

Antarktidy se bude týkat i další soutěžní úkol.

Úkol č. 7: Antarktické pevninské ekosystémy se podstatně liší od ekosystémů arktických nepřítomnosti predátorů. V Arktidě je za takového predátora považován lední medvěd. Který druh živočicha je považován za největšího predátora v Antarktidě ?

A pojďme do Austrálie, kde na rozdíl od antarktických mrazů panuje v současném období horké léto.

Úkol č. 8: Mluvíme-li o predátorech, existuje v Austrálii jeden živočich, který přirozeného predátora nemá. Tento živočich působil potíže zdejším farmářům, proto proti němu začali stavět ploty. O jakého živočicha se jedná a jak nejdelší je plot, postavený v Austrálii ?

Zatímco ve Švýcarsku mají téměř všechny železniční trati podobný průběh (oblouk střídá oblouk, tunel střídá most), v Austrálii je situace jiná. Dlouhé rovné plošiny takřka bez civilizace dávají stavitelům komunikací dobré výchozí podmínky. A tak není divu, že se v Austrálii nachází nejdelší přímý úsek železniční trati na světě.

Úkol č. 9: Jak dlouhý je tento úsek (uveď v kilometrech i mílích)? Jak se nazývá oblast, kde je tato trať vedena (horopisný, geomorfologický název)? Uveď rozdíl nadmořských výšek počátku a konce tohoto přímého úseku (v metrech).

Samozřejmě i v Austrálii sledují televizní diváci napjatě venezuelskou telenovelu Zhoubná vášeň. Popišme si teď klíčovou scénu 466. dílu:

Úkol č. 10: Je zřejmé, že seňorita Conchita neopětuje city dona Suria Maria. Zoufalý Surio Mario se odhodlá k sebevraždě skokem z 25. patra hotelu Buena Vista, konkrétně z výšky 75 metrů. Dopadne však přímo na korbu nákladního automobilu, vezoucího písek na stavbu nového sídla prezidenta Hugo Cháveze. Skok do měkkého písku odnese Surio Mario nejvýše pár oděrkami a celá základní zápletka telenovely může v poklidu po dalších 2794 dílů pokračovat. A vy, milí televizní diváci – pardon – milí soutěžící, teď už spočtěte, jak dlouho že don Surio Mario Juan Pedro Pablo Antonio José Fernando Diego Armando Rodriguez padal a jakou rychlostí dopadl do písku. Odpor vzduchu přitom velkoryse zanedbejme.

Zajímá vás, jak se bude venezuelská telenovela dále vyvíjet? Jistě ji vysílají i televizní společnosti v Africe a v západní Evropě. A právě tam se podíváme v posledním, tedy šestém kole.

Řešení pátého kola zasílejte na adresu josef.krecek@gymnp.cz nejpozději do středy 15.2.2012 včetně nebo odevzdávejte do téhož dne do kabinetu č. 16.

A ještě si představme autory úloh tohoto kola. Jsou jimi Josef Křeček (1,5,6,10 – příznivci telenovel a odpůrci výpočtů, prosím, nekamenujte mne), Tomáš Dočekal (2,3,4,9) a Lenka Doležalová (7,8).

Start 5. kola: 5.1.2012

Konec kola: 15.2.2012, 23:59:59

Maximální počet bodů za řešení soutěžních úkolů: 100

Rychlostní prémie max. 54 b. (27 % z maximálního počtu bodů 200)

Celkový maximální bodový zisk: 254 b.

Start 6. (posledního) kola: 16.2.2012

Comments