ÚVOD‎ > ‎Články‎ > ‎

Adaptační kurz Homole

přidáno: 16. 9. 2010 0:47, autor: Marián Klapka


 

Dne 8.9.2010 se třída 1.G vydala autobusem na Homoli. Cílem celého vznikajícího kolektivu bylo více se poznat mezi sebou. Po příjezdu a ubytování jsme se sešli v klubovně, kde jsme začali s podrobnějším seznamováním. Každý z nás si vytvořil svůj vlastní erb, který se skládal ze šesti políček. Dole měla být napsána tři slova, která člověka charakterizují. Dále jsme napsali naše společné třídní zásady, kterými nadále budou tolerance, vzájemná pomoc, pochopení druhých, nepomlouvání druhé a pár dalších předsevzetí. Takto vzniklý třídní řád bude zdobit naši třídní nástěnku. Dělali jsme mnoho psychologických aktivit, které v tom novém kolektivu byly opravdu velmi zajímavé. Pod pojmem očekávání jsme si představili bližší poznání druhých, postupné upevnění kolektivu, sportovní vyžití,  relaxační aktivity, příliv zábavy a další krásné věci. Poté, co nám přišlo, že se už docela známe, jsme se postupně rozdělili do několika týmů a provozovali různé aktivity. Některé hry se odehrávaly uvnitř, ale jiné zase venku. Měli jsme velkou možnost sportovního vyžití a přitom také relaxu. Vždy bylo zajímavé pozorovat celý kolektiv, když se řadil například podle výšky a nesmělo se mluvit, pouze naznačovat. Druhý večer a vlastně i  část noci jsme strávili u ohně, kde pod vedením výborného kytaristy a jeho pomocníků jsme si všichni zazpívali, popovídali a probrali, co jsme chtěli. Vydrželi jsme do ranních hodin, poté jsme unaveni ulehli do postele a čekali na to, až zazvoní budíky na poslední společné ráno. Ranní probuzení bylo pro mnohé krušné, ale přesto poslední, tedy poslední na adapťáku. Po společné snídani jsme se opět sešli v klubovně, kde jsme si měli říct, jestli se naše společná očekávání splnila nebo tomu bylo naopak. Nakonec jsme se jako celý kolektiv shodli na tom, že se vše splnilo. Poslední, co nás čekalo, bylo sbalit, uklidit a splnit předposlední úkol, který spočíval v tom, abychom napsali něco pozitivního o tom druhém. Tenhle námět byl velmi zajímavý, protože koukat na rozzářené oči ostatních, jak z toho mají radost, bylo nádherné. Po výborném obědě přijel autobus a my do něho nastoupili a rozjeli se domů. Adaptační kurz pod vedením paní profesorek Šárky Horákové a Jany Knapové, pana profesora Stanislava Bendla a Tomáše Sůvy byl vydařený. Myslím, že za celý kolektiv mohu říci, že na tyhle tři dny nikdo z nás nezapomene. Přinesly nám opravdu mnohé a sblížily vztahy mezi kolektivem i mezi jednotlivci. Poděkování patří nejen celé 1.G, ale i těm, kteří se o nás po celou dobu tak výborně starali, ve všem nám pomáhali a dávali náměty k bližšímu poznání.

Míša Hrušková, 1.G

Comments