ÚVOD‎ > ‎Články‎ > ‎

DENÍČEK COMENIUS – LITVA POHLEDEM STUDENTŮ

přidáno: 5. 10. 2011 10:47, autor: Marta Ehmigová
Sobota 24. 9. 2011 – Kateřina Malá (kvarta)
V sobotu to všechno začalo. Ráno jsme měli sraz v 8:00 u školy, kam si pro nás přijel autobus. Účastníci se tu sešli s různými pocity. Někdo měl strach, někdo se těšil. Autobusem jsme jeli na letiště v Praze. Po odbavení jsme si užívali posledních pár chvilek v České republice. Nastal čas a my jsme se vydali do letadla. Všichni jsme byli nedočkaví. Na letišti ve Vilniusu na nás čekali staří přátelé, ale i nové tváře, které jsme neznali. Někdo si padl s úsměvem do náruče, někdo si s ostychem podal ruku a představil se. Po setkání na letišti jsme měli domluvenou prohlídku starého města ve Vilniusu, kterému se přezdívá město kostelů. Bylo to moc zajímavé. Poznávali jsme legendy, památky, kulturu. Po prohlídce jsme autobusem vyrazili na čtyřhodinovou cestu do domovů našich hostitelských rodin. Přijeli jsme pozdě a byli jsme unavení, takže většina z nás šla rovnou spát. Byli jsme ještě trochu stydliví, časem se to změnilo, takže jsme si mohli náš pobyt naplno užít.
 
 

 

Neděle 25. 9. 2011 – Jana Skrbková (2.G)

 

V neděli ráno jsme se měli všichni sejít u školy v 8:30 hodin. Čekal nás výlet lodí na poloostrov Kurská kosa (jedna ze čtyř památek UNESCO v Litvě), na který se všichni moc těšili. Nastoupili jsme do autobusu a vydali jsme se na cestu. Vystoupili jsme v Rusne Island, kde jsme netrpělivě vyčkávali na příjezd lodi. Když už jsme nastoupili na loď, překvapila na nás tam spousta jídla od ryb až po kuřecí stehýnka. Najedli jsme se a šli pozorovat do horního patra lodi krásný výhled na moře. Lodí jsme dojeli do Nidy, kde se jedné (české) studentce podařilo nechtěně vykoupat v moři. V Nidě na nás čekal průvodce, který nás provedl po památkách. Navštívili jsme muzeum zaměřené na zpracování a historii jantaru. Pak jsme se autobusem vydali směrem k nevšednímu úkazu v téhle oblasti - písečným dunám (proto se také Kurské kose přezdívá „baltská Sahara“). Pěšky jsme vystoupali nahoru, kde byl krásný výhled na moře. A dále nás čekala stezka, kolem které byly dřevěné sochy zobrazující různé regionální litevské příběhy a pověsti. Zpátky jsme se také plavili lodí a viděli jsme krásný západ slunce. Všichni jsme ho zachytili na našich fotoaparátech. Počasí se nám ten den vydařilo a všichni jsme se více poznali a spřátelili. Pro všechny

to byl nezapomenutelný zážitek, který se jen tak nezopakuje.

 

 

 

 Pondělí 26. 9. 2011 – Veronika Válková (kvarta)

 

Pondělní ráno začalo slavnostním přivítáním ve škole ve vesnici Degučiai. Ředitel pronesl pár slov na úvod a žáci nám předvedli krátký program, při kterém nám zazpívali, zatančili nebo zahráli na hudební nástroj. Po koncertu nás ředitel obdaroval drobnými dárky a následovala prezentace o škole a o vzdělávacím systému v Litvě. Poté byla pro všechny učitele a žáky připravena svačina, čaj nebo káva. V 11 hodin začala hodina hudební výchovy, ve které všechny země představily své sloky společné písně projektu Comenius -  jednu ve svém rodném jazyce a jednu v angličtině - a nakonec jsme je všechny zazpívali společně. Po obědě jsme se vydali do třetího největšího města v Litvě -  Klaipėdy. Je to jediný litevský námořní přístav v Baltském moři a zároveň nejstarší město na území dnešní Litvy. Náš průvodce (oblečený v historickém oblečení) nás provedl městem a ukázal největší historické zajímavosti města. Po prohlídce nás autobus zavezl do nákupního centra „Akropolis“, kde jsme mohli nakoupit dárky pro své rodiny a kamarády, a pak jsme vyrazili k domovům svých hostitelských rodin.

 

 

Úterý 26. 9. 2011 – Tomáš Bendl (sexta)

V úterý ráno byl sraz v 8:30 v tzv. Mokykle (česky ve škole).  Naší první úterní aktivitou bylo předvádění typických ručních výrobků. Každá národnost si nějaké přivezla a pár slovy je představila. Na českém stole jsme mohli vidět tradiční vánoční a velikonoční výrobky. Ve španělské expozici jsme zhlédli výrobky inspirované Gaudím, litevské výrobky byly hlavně z plsti, slovinské byly paličkované a turecké ručně tkané. Poté jsme se přesunuli do vedlejší třídy, kde každá země měla šanci ukázat své prezentace o ručních pracích. Všem vyhládlo, a tak jsme jeli autobusem do nedaleké školní jídelny. Po cestě do jídelny jsme se ještě zastavili v místním kostele, který je jako jediný v celé Evropě ve trojúhelníkovitém tvaru.  S plnými břichy jsme vyrazili do regionálního města Šiluté, kde jsme měli možnost navštívit muzeum, vězení a dále jsme zde absolvovali prohlídku města z autobusu.

 

 

Středa 27. 9. 2011 – Eva Jiroušová (2. G)

 

Ve středu v půl desáté jsme se všichni sešli ve škole. Začal den plný aktivit a ručních prací. Dopoledne jsme se věnovali výrobě různých kytiček a litevských vlajek z plsti (ovčí vlny). Každý si mohl vyrobit, co chtěl. Byla to velmi zajímavá a pro nás neznámá výtvarná technika. Po dokončení našich výrobků následovala přestávka na občerstvení a po jedné hodině jsme se vydali autobusem do nedaleké jídelny na oběd. Pochutnali jsme si na smaženém kuřeti s oříšky a rozinkami. Po obědě jsme se vydali do obchodu. Nakoupili jsme různé suvenýry. Následovala perlička dne, a to výroba tradičního litevského dortu, tvz. ,,větvený dort“. Ukázku výroby nám předvedli místní pekaři. Během pečení dortu jsme viděli ukázky tanců a zpěvů místního folklorního souboru. Po upečení dortu následoval večírek. Zazpívali jsme si společnou píseň a zahráli basketbalový zápas, v němž český tým zvítězil. Také došlo na rozloučení a společné ochutnávání upečeného dortu. Opravdu byl vynikající!!

 

 

 

Čtvrtek 28. 9. 2011 – Irena Zahradníková (sexta)

A je to tady... Nikomu z nás se nechtělo vstávat a nechtěli jsme si přiznat, že za pouhou chvíli nasedneme do autobusu a odjedeme stovky kilometrů daleko od našich kamarádů. Snídaně vypadala nádherně, ale ani já, ani mé „spolubydlící“ neměly na jídlo ani pomyšlení. V 8:00 jsme už museli všichni být u školy, abychom naložili kufry a rozloučili se s našimi kamarády. Myslím, že nikdo z nás nečekal, jak těžké bude odloučit se..Sem tam ukápla i slza a s posledním obejmutím a stisknutím ruky jsme se vydali na letiště ve Vilniusu. Jelikož mělo letadlo pár minut zpoždění, užívali jsme si poslední chvilky v Litvě navštěvováním malých obchodů na letišti. V 16:00 už jsme stáli před pražským letištěm a nakládali jsme kufry do minibusu. Plní dojmů a zážitků jsme se smutně vrátili do Nové Paky. Myslím, že jsme si téměř týdenní pobyt velmi užili a vzpomínky nám už nikdo nevezme.. :-)

Comments