ÚVOD‎ > ‎Články‎ > ‎

Den jazyků očima studentů

přidáno: 5. 10. 2015 12:23, autor: Jana Budinská   [ Aktualizováno 29. 4. 2016 3:47 uživatelem Josef Křeček ]

Už když bylo oznámeno, že se 25. 9. má konat projektový den, bylo nám jasné, že můžeme čekat mnoho, ale nadšení žáků i učitelů do vytváření dílen bylo nad očekávání všech. Zarputilost i zodpovědnost, s jakými se dali do díla, se vyplatila a toto dopoledne jistě všechny zabavilo i poučilo. Pátou hodinu byla v aule oznámena jména těch, kteří měli štěstí a byli vybráni na pobyt v Anglii nebo Německu. Teď vyzdvihneme ty oblíbenější dílny, ale za zmínku určitě stojí i ty ostatní.

Jedna z nejúspěšnějších dílen, a možná ta úplně nejúspěšnější, byla Beseda s rodilými Američany. Pohled na naši zemi, naše město a naši školu z pohledu cizince, to bylo rozhodně pozoruhodné, ale jejich líčení své vlasti a diskuze s nimi v angličtině, to byl skutečně neobyčejný zážitek. Tato dílna proběhla díky agentuře Culture Care Au-pair, k níž patří jeden z Američanů, a ta za to rozhodně zaslouží potlesk.

Velice oblíbená byla dílna o Nepálu, která zaujala svým netradičním obsahem a zajímavým komentářem. Pan ředitel, který mluvil z osobní zkušenosti, nám přiblížil nepálskou kulturu i jazyk a jejich odlišnosti oproti našim. Dílna byla o to užitečnější, že naše škola je ve spojení s nepálskou školou, tyto znalosti jistě nebudou nazmar.

Ani vietnamštině nechyběl aspekt osobní zkušenosti – Lenka Le Thi mluvila o svých návštěvách Vietnamu, o významu svého jména a přišla řeč na vietnamskou hudbu. Návštěvníky často potěšila ochutnávka typického vietnamského pokrmu. Studentkám oktávy patří pochvala za výbornou přípravu.

Slovanské jazyky nám jsou velmi blízké, to ale nic nemění na jejich přitažlivosti! Zejména  živou ukázkou, osobními příběhy prezentujících a originálním výkladem tato dílna mnohokrát dostala pozitivní hodnocení. Pro autory máme jen jedno hodnocení: хорошо!

Přestože se nejedná o řeč, šifry jsou tak trochu jazyk. Proto se objevila i dílna s nimi, a že za to stála! Šifry, které se tam objevily, byly slovní, číselné, znakové, posuvné, dokonce došlo i na několik hádanek se sirkami. Škoda jen, že člověk neměl dost času vyzkoušet všechno, ale takový je život.

Japonština je jistě složitý jazyk a jeho písmo je extrémně složité. Když ale máte rodilého mluvčího, všechno je hned zajímavější. Proto také měla tato dílna takový ohlas. Naučili jsme se podepsat japonským písmem katakanou a i pan profesor Bendl, který se dílny účastnil, nám potvrdil, že čím je japonština zábavnější, tím je náročnější.

Lékaři, vědci, historikové a svým způsobem i myslivci. Ti všichni používají nějakým způsobem latinu. I naši studenti, kteří se na latinu přihlásili, ji možná jednou použijí. I kdyby ne, mnoho jazyků má v latině základy a externí lektorka o tomto půvabném jazyce dokázala atraktivně povídat.

Víte, o čem se říká, že je to mezinárodní jazyk? O hudbě. A proto je dobře, že se mezi dílnami objevila i jedna hudební. Zpěv Kalinky a kolektivní tanec sice nebyly tak poučné, ale uvolněná atmosféra to jasně vyvážila. Když se k tomu přidala chytlavost Kalinky, bylo o zábavu postaráno.

Pan Křeček jako kreativní jedinec opět nezklamal a sám si jednu dílnu také připravil. Zaměřil se na češtinu, ale ne na tu, kterou dobře známe – zvolil puristickou češtinu z 19. století. Věděli jste, že se tehdy říkalo uranu nebesník? Ne? Tak to jste měli jeho dílnu navštívit.

Původ angličtiny bylo něco „extraordinary“. Přece jen, jazyk, který má prvky od Keltů, Římanů, Anglosasů a dalších národů nepůjde jednoduše zařadit. Co ale bylo trochu překvapivé, byly pracovní listy. Nicméně práce s nimi byla skvělá a celá dílna byla zodpovědně připravená.

Tehdy tu bylo mnoho cizích řečí a mnohým bylo těžké rozumět. Někdo by mohl s nadsázkou říct, že hantec byl jedna z nich. Pan Dočekal si na tuto dílnu připravil mnoho materiálů, ale nejvýznamnější byla jeho znalost. V jeho podání byl hantec pozoruhodná ukázka moravské mluvy, kterou u nás na severu prostě neznáme.

Ne každý jazyk se používá mezi lidmi – například binární jazyk se používá na domlouvání se se stroji. A právě o něm byla dílna prof. Malého. Rozhodně to bylo spíš pro matematicky nadané, ale stále šlo o zábavnou dílnu.

Kterou řečí mluví každý z nás a přitom o tom skoro neví? Je to řeč těla. Paní Horáková si na ni připravila přednášku a nechyběla ani praktická ukázka, která proběhla s účastí přihlášených. S touhle aktivitou si všichni dobře zapamatovali obsah.

ČR a země EU – to byla dílna, která možná lákala svým názvem o trochu méně. Ptáte se proč? Měla kvíz v němčině, mojí zhoubě. Protože ale pomohly slovníky, samotné vyučující a účastníci dílny pracovali ve dvojicích, nakonec vše dopadlo ke spokojenosti všech.

Kaligrafie s paní Krausovou byla dalším velice příjemným zážitkem.  Kreslení znaků s relaxační hudbou, příjemnou atmosférou a klidnou myslí bylo oproti jiným dílnám opravdová nádhera. A co za znaky jsme tam vlastně psali? Znaky štěstí, míru a lásky.

Poslední dílna, o které se tu zmíníme, je chemická dílna o záhadných éčkách. Tam se asi nejvíce hodila šikovnost, protože si účastníci mohli umíchat vlastní nápoj právě s pomocí éček. Každému z nás se rozhodně bude hodit, zejména těm, kteří rádi vědí, co jedí.

Abych shrnul svoje pocity z toho dne, řekl bych, že projektový den nám neprospěl jenom tím, že jsme si odpočinuli od školy. Rozhodně veškeré snažení nevyšlo nadarmo, ta spousta nadšených žáků i kantorů mluví za vše. A doufám, že takových dnů bude do budoucna mnohem víc!

Při realizaci projektového dne jsme využili zkušeností z projektu Velké školní klíčování. Tento projekt probíhal na naší škole v letech 2010 - 2012 za podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

 

Adam Řehák, Amy Morillo, foto Johana Tláskalová

Comments