ÚVOD‎ > ‎Články‎ > ‎

Exkurze do Kutné Hory

přidáno: 16. 10. 2010 0:59, autor: Kateřina Krausová   [ aktualizováno 16. 10. 2010 1:12 ]
Jednoho slunečného dne, a to konkrétně 12.10.2010, se třídy 2.A a část 3.A(výtvarný seminář) vydaly objevovat krásy Kutné Hory. Krátce po osmé hodině, kdy se náš autobus líně nesl krajinou, nám Káťa Krausová začala energicky vyprávět, co nás tento den čeká. Všichni jsme byli do vyprávění tak zaposlouchaní, že jsme ani nepostřehli, že se blížíme k cíli našeho objevování. Když jsme vystoupili, uchvátila nás stavba, tyčící se před našima očima. Velkolepý  chrám Sv. Barbory.

Chrám SV. Barbory

    Stavba byla započata v roce 1388.

                                                   Podílel se na ní i Petr Parléř.

                                                                Výška Sv. Barbory je 33m, šířka 40m a délka 70m.

                                                                Varhany v chrámu mají přes 4000 píšťal, 3 klaviatury a 52 rejstříků.

                                                                Okna nejsou mozaika, ale je to malba na sklo.

 Když jsme dorazili před novou galerii  výtvarného umění GASK, dostali jsme půl hodiny volno. Někdo zamířil do dolního městečka, aby si koupil suvenýr na památku, jiný dali přednost prohlídce monumentálního chrámu.
Když odbilo deset hodin dopoledne  již jsme, poučováni výkladem kunsthistoričky galerie , obdivovali krásy zdejší expozice.  Viděli jsme nádherné obrazy, nejen štětcem malované, ale i pracně vytvářené. Navštívili jsme i jakousi časovou osu v muzeu, kde jsme nechali krátké, ale výstižné vzkazy: „Byl jsem tu Fantomas.
 PS: Máte to tu hezký.“nebo:„Přišel jsem. Viděl jsem. Pochopil jsem. Odcházím.“

Na zakončení naší prohlídky jsme v ateliéru galerie dostali nelehký úkol. Postavit z papíru model Sv. Barbory, Jezuitské koleje (objekt galerie) a navrhnout mezi nimi spojovací most. Nelehký úkol jsme splnili přepychově a s úsměvem. Za odměnu jsme dostali další půl hodinu volna. Vydali jsme se do města, abychom naplnili naše prázdná a hladová bříška. Pak jsme spokojeně pokračovali v objevování krás Kutné Hory. Vyrazili jsme totiž do blízkého kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie

Kostel má špatnou akustiku, proto jsou varhany umístěny na straně.

Při rovnodennosti večerní slunce osvětluje jen oltář a kolem je tma.

V tomto kostele jsou pravé obrazy – NEJSOU to padělky.

Jako jediný kostel v České Republice má kino.

 

                                                        Součástí prohlídky byla i strašidelná Kostnice.

Kostnice

Kostí tu je zhruba z 40 000 lidí.

Lustr uprostřed je tvořen ze všech druhů kostí, které máme v těle.

Dvanáct lebek je nepravých, protože pravé lebky by neudrželi těžké ozdobné sloupy.

 

                Po pochmurné chvilce jsme si čas zpestřili pátráním po historii tabáku… Kanceláře pracovníků se nacházejí v překrásné stavbě, kde jsou zdi pomalované freskami ze života svatých. Díky lukrativnosti tabákové továrny, která sídlí v bývalém Cisterciáckém klášteře, mohly být v refektáři (bývalé jídelně mnichů) opraveny a restaurovány monumentální fresky na ploše 2000 metrů čtverečních. Takto unikátní prostor nenajdeme v celé Evropě. Náš náročný program trval do 15.00 hod. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Kolíně, kde volný čas každý využil po svém, ale všichni jsme dobyli energii všemožnými lahůdkami. Nakonec jsme se všichni v pořádku vrátili zpět do Nové Paky, kde jsme se rozešli do svých domovů unaveni dlouhým a zajímavým dnem.

                                                                                       Lucie Krnáčová, Eva Kozlová
Comments