ÚVOD‎ > ‎Články‎ > ‎

Král zbojníků trefil diváky přímo do srdce

přidáno: 12. 12. 2014 2:13, autor: Gymnázium a SOŠPg Nová Paka   [ Aktualizováno 12. 12. 2014 2:47 uživatelem Stanislav Bendl ]
NOVÁ PAKA – Poklidnou předvánoční hladinu novopackého kulturního rybníčku rozčeřila divadelní bomba zvíci rozsahu vrbětické detonace. Tuto nálož odpálila v novopackém městském kulturním středisku ve středu 10. 12. 2014 inscenace muzikálu Král zbojníků. Soubor více než 50 herců, zpěváků a tanečníků (složený výhradně ze studentů a učitelů Gymnázia a SOŠPg) uchvátil publikum svým dechberoucím výkonem (v mnoha případech neřkuli až profesionálním). A to dokonce třikrát, neboť dvakrát se hrálo dopoledne pro školy a jednou večer pro veřejnost. A kdo se dostavil, nelitoval. Vlastně ano, litoval…ale pouze toho, že “už to skončilo“, jak pravila jedna zjevně dojatá dívka, dožadujíc se pokračování či opakování právě skončeného představení.


Kde je podstata takového úspěchu?

Co se tedy stalo tak „světoborného“? Jak je vůbec možné, že novopacké publikum přivedl k frenetickému aplausu a uznalému standing ovation prakticky neznámý školní soubor? Mgr. Pavlu Matějovskému, řediteli Gymnázia a SOŠPg, se podařilo splnit si dávný sen – nacvičit a sehrát se studenty školní muzikál. Jeho dlouholetá vize nabyla pevnější kontury po získání práv na hudební (Daniel Klán) a textový (Lada Stará) materiál k muzikálu Král zbojníků. Dvě muzikantky na slovo vzaté – Mgr. Alena Matějovská a Mgr. Alena Lelková – si vzaly na starost hudební režii. Začal náročný konkurz, který se klidně mohl jmenovat Hledáme Robina! Hudební režie nakonec vybrala Ondřeje Lelka, jenž je, ač je to k nevíře, teprve žákem tercie. Ostatní role byly přiděleny přednostně členům pěveckého sboru při gymnáziu. Taneční choreografie připravily a předvedly „peďačky“, čili studentky SOŠPg.

Aktéři zkoušeli i ve státní svátek

Příprava probíhala v duchu Kutuzovova hesla: „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“ Účinkující se s muzikálovým partem seznamovali již v průběhu minulého školního roku. Intenzivní zkoušení probíhalo od září. Zkoušelo se o podzimních prázdninách, aktéři obětovali i státní svátek. Lze říci, že studenti i učitelé po čtyři měsíce svým muzikálem doslova žili. Nezastupitelnou funkci producenta, manažera a koordinátora „vlastně všeho“ sehrál v přípravě Mgr. Matějovský. S některými kostýmy pomohly maminky účinkujících, další kostýmy a většinu ostatních potřebných rekvizit a služeb se podařilo zajistit díky sponzorům. Velké pochopení a vstřícnost projevily MKS i Městský úřad Nová Paka.

O čem to je aneb Robin Hood trochu jinak

A nyní konečně k vlastnímu muzikálu. Libreto předvádí klasický příběh zbojníka Robina Hooda, který bohatým bral a chudým dával. Zpívá se a hraje se o lásce a nenávisti, přátelství a zradě, bohatství a chudobě, nadřazenosti a vstřícnosti. Nic nového pod sluncem? Omyl, originální je částečně i scénář, vynikají však zejména herecké a pěvecké výkony. Klasický milostný trojúhelník – Robin (Ondra Lelek), Mariana (Eva Matějovská), Gisbern (David Broul) vyvrcholí v závěru zásahem královny (Mgr. Jana Knapová), jež coby deus ex machina potrestá zlotřilého Gisberna samotou a pokáním (což je ovšem ihned zrelativizováno Gisbernovým kontaktem s čilými služtičkami). Jeden z blyštivých klenotů inscenace představuje právě strhující výkon Davida Broula. David je natolik démonickým a zásadně zloucím zlosynem, až z jeho Gisberna dýchá na jednu stranu werichovské: „To jsem zlej, to jsem krásně zlej!“ a na stranu druhou tradice cynických dacanů a „ortodoxních lumpů“ Miloše Kopeckého.


Havlovské ideály se ve hře naplnily

Jak to ve správné lovestory musí být, dobro, pravda a láska nakonec vítězí nad zlem, lží a nenávistí. Představitelé ústřední dvojice – opravdu mladičcí Eva Matějovská a Ondra Lelek – měli dle mého soudu náročný úkol. Neboť ztvárnit přesvědčivě veskrze pozitivní postavu vyzařující čistou, líbeznou lásku a nepůsobit přitom směšně je v dnešní době a před zraky pubertálních kamarádů tuze obtížné. Je příjemné konstatovat, že oba sotva čtrnáctiletí herci v tomto úkolu obstáli, navíc podobně jako všichni ostatní předvedli skvělé pěvecké výkony. Zajímavou a osvěžující funkci plní v příběhu netradiční postavy přidané v libretu – ať už jsou to zmíněné podnikavé služtičky (Amy Morillo, Zuzana Kriegelová), kuchařka (v rozkošném, „obláčkově“ květinovém, pozitivním pojetí PaedDr. Kateřiny Krausové) či dvorní dámy (předvedené s rozkošným rotacismem Mgr. Martinou Daníčkovou a lehkým neurotismem Mgr. Šárkou Horákovou). Nové je pojetí královny – moudrá panovnice (obvykle zde figuroval král, konkrétně Richard Lví srdce) přináší skvělé, smírné, harmonizující řešení. Skoro by se chtělo povzdechnout: Kéž bychom měli i v naší zemi tak pohádkově moudrou a v řešení problémů tolerantní vládkyni…. God save the Queen!  V této finálové pasáži se mimochodem objevuje možná jediné sporné místo scénáře (vedle pro pravicové voliče nepopulárního hesla “ Bohatým brát a chudým dávat“). Udatný Robin je totiž vlastně bezpáteřním Gisbernem přemožen a spoléhá pouze na zásah vyšší moci. A přízeň mocných, jak známo, bývá vrtkavá…

Poctivé byly i výkony v drobných rolích

Důležitou roli glosátora a spojujícího svorníku celého textu plní postava Šaška, v níž podle mého všichni názoru exceluje Jana Kotherová. Její herectví můžeme označit za syntetické, vždyť skvěle zpívá, dobře se pohybuje a podobně jako David Broul je herecky exaktní. Přesvědčiví byli i zbojníci (David Dušánek a Richard Králiček). Nutno je též ocenit poctivé a skvělé výkony i v drobných rolích – dívky z „peďáku“ i žáci převážně z nižšího gymnázia. Sboristé se blýskli v pěveckých i tanečních číslech (např. práce s holemi byla ukázková). Celkově vzato, muzikál doslova „odsejpá“, nemá žádné hluché místo, děj má rychlý a napínavý spád. Představení se opírá o nádhernou hudbu, která se divákům ihned dostane pod kůži a zůstane tam, písničky jsou chytlavé a mají tendenci státi se hity.


Bez efektních tanečních čísel by to nebylo „ono“

Sólisté i sbory zpívají naživo a výborně do hudebních podkladů, nejde tedy o žádné playbacky připravené ve studiu. Zmíněnému spádu výrazně napomohla báječná a efektní choreografie tanečních čísel, kterou si skutečně připravily dívky z pedagogické školy úplně samy. Zaslouženě se tudíž i jim za jejich taneční kreace dostalo potlesku na otevřené scéně. Originální řešení představuje právě scéna, přičemž je velmi funkčně a zároveň smysluplně použito zadní projekce. Připočteme-li k tomu profesionální úroveň ozvučení, osvětlení i režijního vedení, výsledek je nasnadě.

Otevřela se vrátka pro novopacké originální muzikály

Lze zkrátka a prostě jen souhlasit s povzdechem dívky, zmíněné v úvodu. Snad se podaří předvést Krále zbojníků ještě vícekrát, neboť zájem o něj je doslova obrovský. Koneckonců, princip „tiché pošty“ určitě zpopularizuje hru natolik, že premiéra nebude i derniérou.

Závěrem je třeba ocenit všechny zúčastněné a zaangažované. Více než jasně prokázali a připomněli, že Gymnázium a SOŠPg v Nové Pace zůstává i nadále důležitým, nosným pilířem regionální kultury a vzdělání. Není třeba čekat až na příští slavné rodáky. Já osobně jsem stejně jako pan ředitel Matějovský hrdý (a dokonce pyšný) na to, co nyní dokázali žáci a učitelé naší školy. Jimi připravený muzikál totiž opravdu výrazně převyšuje pouhá lokální umělecká kritéria. Všichni se proto budeme těšit na Pavlem Matějovským přislíbený další muzikál. Ten se ovšem prý již odehraje v novém novopackém kulturním stánku. Tak tedy doufejme…

PaedDr. Stanislav Bendl



Pod čarou, ale důležité:

Kostýmy připravovaly děti s rodiči, pro hlavní role je  sponzorsky dodal  Salon Aphrodite Turnov. Dvě představení se odehrála dopoledne pro místní školy, večerní pro veřejnost bylo vyprodané i s přístavky (cca 400 diváků). Celkem za  jediný den vidělo Krále zbojníků přes 1000 diváků. Reprízu škola plánujeme ve dvou představeních na březen 2015.
Comments