ÚVOD‎ > ‎Články‎ > ‎

Oktáva a 3. G opět v anglickém divadle

přidáno: 20. 10. 2017 0:51, autor: Radka Ponikelská

451° Fahrenheita - teplota, při níž se papír vznítí a hoří

 

Aby nás ze všeho toho učení netrefil šlak, rozhodl se šlechetně kabinet angličtiny vzít nás, oktávu a 3. G, na divadelní inscenaci 451 stupňů Fahrenheita. Jak tomu tradičně bývá, sešli jsme se před budovou a kolem osmé hodiny jsme vyrazili směr Pardubice.

Nepočítaje menší obtíž v podobě ostré zatáčky, která prozkoušela řidičovy šoférské schopnosti, cesta proběhla v naprostém pořádku. Všichni jsme se shromáždili před budovou Kulturního domu Hronovická. Dozvěděli jsme se, že máme ještě půl hodiny času, načež se zformovala jedna statečná skupinka, která se rozběhla vstříc nejbližšímu McDonald’s. Jako správní gymnazisté se nejprve odvážní samozřejmě rozeběhli na druhou stranu, než napovídala v rukou držená navigace.

Co se samotného představení týče, začátek všichni stihli. Celý čtyřčlenný ansámbl pochopitelně uměl velmi přirozeně mluvit anglicky, což bylo pro obě třídy velkým přínosem.

Celý příběh protkává myšlenka, že jsou pro nás knihy nebezpečné. Dávají totiž člověku vědění a umožňují mu samostatně myslet. Proti tomu tu stojí hasiči. Jeden z nich, Guy Montag, postupem času pochopí, že jsou knihy dobré. Vzepře se systému a začne číst. V činnosti ho podporuje starý profesor Faber. Za čtení, pro okolí ilegální činnosti, Guye posléze jeho žena nahlásí. Guy je nucen spálit svůj domov, zabít profesora Fabera a vzít nohy na ramena. Situace dospěje do bodu, kdy je město bombardováno a Guy se se skupinkou bývalých vysokoškolských profesorů, které mezitím našel, vydá pomoci přeživším. Vše, co mají, jsou jejich vědomosti.

Nebudeme si nalhávat, že jsme všichni všemu rozuměli. Jeden z herců měl navíc silný přízvuk, což se projevilo například jako „mé héus“ namísto „maj haus“. Přesto byla většina replik poměrně srozumitelná a herecké výkony místy i velmi hluboké. Pálení knih v přímém přenosu jistě zabolelo u srdce všechny přítomné knihomoly. Doufejme tedy, že jsme se ze hry poučili. Že budeme mít otevřené oči, že sebou nenecháme manipulovat a už vůbec si nedáme vzít vlastní názor.

 

Jana Kotherová

Comments