ÚVOD‎ > ‎Články‎ > ‎

Potřetí v MFD - tentokrát Matěj Kryl!!

přidáno: 12. 11. 2015 22:07, autor: Stanislav Bendl
S potěšením konstatuji, že letošní zvýšené úsilí našich studentů nese solidní publikační ovoce. V rámci našeho projektu Studenti čtou a píší noviny byl letos otištěn již třetí článek v MF DNES. Tentokrát je to text Matěje Kryla ze 4.G na téma Budu tady žít? Článek přetiskujeme zde:

Spokojeně můžeme žít i tam, kde jsme se nenarodili

Christian Morgenstern řekl: ,,Domov není tam, kde žijete, ale tam, kde Vám rozumí.‘‘ Oproti tomu zase Vladimír Jiránek pravil: ,,Já vím, že je tady bordel, ale domov máš vždycky jen jeden, synáčku.‘‘ Asi se shodneme na tom, že domů by měl člověk chodit rád v časech dobrých, ale i v časech takových, kdy se zrovna dvakrát nedaří. Ovšem kde to bude, toť otázka. Každý to má nastavené jinak. Někdo by z rodné vsi neodešel ani za všechny peníze světa, další zase po ničem jiném netouží.

 

Všichni máme v paměti místo, kde jsme vyrůstali, učili se poznávat svět kolem sebe, poznali první kamarády a možná i první lásku. Možná i proto, že v dětství  nemáme žádné velké starosti, idealizujeme si ta místa, která jsou s dětstvím spojená a většinou se tam rádi vracíme. Pokud je navíc rodné místo pevným zázemím s fungující rodinou, těžko se člověk odpoutává a odchází pryč. Pro řadu lidí může být jejich rodiště naopak jakýmsi strašákem, jenž představuje zlé vzpomínky a traumata a proto jakmile je to možné, odchází. Myslím si, že v určitém věku si každý mladý člověk potřebuje vyzkoušet život v novém prostředí a proto odcházejí z domova ať už studovat nebo za prací. Mladí lidé, kteří nemají závazky a povinnosti, se daleko snadněji rozhodnou a místo, kde chtějí žít, změní. Já si tedy myslím, že bychom se při plánování budoucnosti neměli příliš ohlížet a lpět na místě, kde vyrůstáme. Pro většinu lidí je, při nejmenším lákavé vyrazit kamsi za kopce, zkusit a poznat nové věci, lidi atd. a bude-li to o pět vsí dále, na opačném konci republiky či snad v jiné zemi, je čistě na nich. Pokud se tam, kam vyrazí, budou cítit dobře, pak tedy říkám:,,Proč ne?‘‘ Navíc v dnešní době, kdy je cestování, například za hranice, mnohem jednodušší a dostupnější, ať už  díky schengenskému prostoru nebo různým studijním či výměnným pobytům, než tomu bylo dříve,  je zcela přirozené, že lidé využívají těchto možností a někteří z nich se už ani zpět nevrací. Možná proto se mi zdá, že dne už lidé tolik nelpí na kraji a místě, kde se narodili, a daleko častěji odcházejí. Využívají možnosti, které se jim nabízí, nebo je naopak nutí změnit místo pobytu, např. nedostatek pracovních příležitostí.

 

Tímto se dostáváme k závěru, a to takovému, že pokud se cítím dobře v rodném městě nebo kdekoliv jinde, není nic zvláštního na tom, že v tomto místě chci mít svůj domov. Nepovažuji proto za přílišně důležité nebo nutné, aby místo, kde jsem na svět přišel, se stalo i místem, na kterém bych ze světa odešel.

 

Comments