ÚVOD‎ > ‎Články‎ > ‎

Přednáška předního českého egyptologa aneb čeká nás konec civilizace?

přidáno: 24. 1. 2013 22:44, autor: Stanislav Bendl   [ aktualizováno 24. 1. 2013 22:46 ]

Dne 24. ledna 2013 měli studenti a profesoři Gymnázia a Střední odborné školy pedagogické v Nové Pace jedinečnou příležitost zhlédnout v aule školy zajímavou přednášku předního českého egyptologa, profesora Miroslava Bárty. Většina přítomných očekávala od pana profesora především vyprávění o pyramidách a archeologických objevech. Nakonec tomu tak zcela nebylo. Profesor Bárta proslovil spíše filosofickou přednášku o stavu a perspektivách současného světa. A nebyly to vize přehnaně optimistické. Pojednání pana profesora mělo s jistým nadhledem objasnit fakt, že veškeré události, které Egypt v průběhu jeho dějin zasáhly, lze paralelně dovést k vizi neodvratnosti kolapsu moderní civilizace. Pan Bárta všem přítomným doložil s využitím několika názorných příkladů, jakou souvislost má doba minulá právě s dobou současnou a budoucí. Starověký Egypt totiž zažil kolísání vodnatosti řeky Nilu a proměnu přírody. Co se týče dalších zemí, došlo například k výbuchům sopek a k tsunami, ze kterého došlo dokonce k poklesu teplot až o 3 °C.

V dnešní době se potýkáme s analogickými situacemi. Mezi typické příznaky úpadku lze zařadit také krize různého typu nebo také úpadek vzdělání. Podle pana profesora Bárty by jako jeden z prostředků prevence bylo logické a vhodné, aby studenti gymnázií povinně maturovali z matematiky. Tato myšlenka určitě mnohé přítomné studenty přivedla k zamyšlení (a mnohé i k tichému nesouhlasu). Jiné zase překvapila či vyprovokovala úvaha o smyslu hry, zkráceně zvané WoW. V závěrečné části studenti s profesory vyslechli další zajímavé názory, které pan Bárta opravdu se zápalem a svérázně obhajoval. Podle jeho hypotetických studií v dnešní epoše končí ve všech oblastech společenského života dosud trvající paradigma a lze očekávat vskutku historický okamžik – vznik tzv. nového paradigmatu. Profesor Bárta označil za paradoxně nenormální stav, kdy nedochází k vojenským konfliktům, které dříve zažívala každá generace, a ve shodě s nobelisty označil za původce tohoto pozitivního momentu Evropskou unii. Velmi kriticky se mj. vyjádřil o krátkozrakosti naší politické reprezentace, jejíž zorný úhel nepřesahuje horizont daného volebního období. Citoval světoznámého miliardáře a filantropa, Gyorga Sorose, který současnou krizi předpověděl kvůli jednostrannému zaměření lidstva výhradně na ekonomický rozvoj již před dvaceti lety. Názorně demonstroval celou řadu vědeckých konceptů vývoje, především tzv. teorii přerušovaných rovnováh. Profesor Bárta při koncepci podobných úvah spolupracuje v rámci vědeckého think tank s řadou dalších významných osobností, mezi něž patří např. ředitel Ústavu světových dějin a bývalý pedagog novopackého gymnázia, doc. (v brzké době prof.) Martin Kovář, ředitel SCIO Ondřej Štefl, ekonom a viceguvernér ČNB Mojmír Hampl či geolog Václav Cílek. Zmínil rovněž některé zajímavé inspirační zdroje, např. Spenglerův Zánik Západu, či dílo Kolapsy složitých společností amerického archeologa, antropologa a historika Joseph A. Taintera. 

Prof. Bárta je spoluautorem publikace na dané téma. Dílo s názvem Minulost, současnost a budoucnost komplexních společnost představuje pohled třiatřiceti autorů - akademiků, humanitních vědců, přírodovědců a ekonomů - na aktuálně velmi živý pojem "kolaps", a to z jak z hlediska současného (dotýká se např. bankovní krize), tak historického. Nesporným přínosem je ve všech případech aktualizovaný přístup autorů ke krizovým momentům v dějinách velkých civilizací (staroegyptské, čínské, římské ap.) nebo říší (např. britského impéria ap.). Nemenší podíl tvoří kapitoly z dějin českých zemí (zejména husitství, pobělohorské společenské klima a kromě dalších i popis rozpadu Československa), ale také pojednání týkající se přírodních katastrof (dávná zemětřesení, nedávné záplavy) či stručný, zato však originální popis nezvratných změn životního prostředí na Mostecku.

Prof. Bárta novopackému publiku velmi seriózně a fundovaně doložil, že je třeba zabývat se otázkou, proč se v minulosti zhroutily mnohé říše, státní útvary či jiné složité organizační formy lidské společnosti – nikoli kvůli minulost, nýbrž kvůli budoucnosti. Předvedl obdivuhodně komplexní a detailní znalost dané tematiky z hlediska různých vědních disciplín jak společenskovědních, tak přírodovědných. Pro novopacké studenty, pro většinu z nichž šlo o první setkání s opravdovou vědeckou kapacitou, tento novodobý polyhistor proslovil pozoruhodnou a přínosnou přednášku, jež každého pozorného posluchače zajisté dovedla k zamyšlení nad danými souvislostmi a nad perspektivou budoucnosti celého lidstva.

Kateřina Pavlicová (studentka 4.G), PaedDr. Stanislav Bendl

 
 
 
Comments