Historie gymnázia

Nahlédneme-li do kroniky školy, pečlivě vedené až do současnosti, dočteme se tam, že c. k. státní reálka v Nové Pace byla uvedena v život první třídou ve školním roce 1910 - 1911. Za Rakousko-Uherska bylo zřízení nové české školy, ať obecné, měšťanské nebo střední,považováno za velký politický úspěch, za projev neobyčejné blahovůle a milosti ze strany vídeňské vlády, ačkoliv vydržování školy se dálo z kapes poplatníků.

Také zřízení státní reálky v Nové Pace předcházely dlouhé porady a jednání jak v obci, tak ve Vídni. Teprve během několika let se podařilo dík velké a obětavé práci vlasteneckých a pokrokových občanů města přesvědčit vídeňskou vládu o nutnosti vybudovat střední školu, jež by vyhovovala oprávněným potřebám podkrkonošského kraje.

Konečně došel přípis zemské školní rady ze dne 27. září 1910, jímž byl tento vzdělávací ústav uveden v život. První školní rok byl pak slavnostně zahájen 17. října 1910.

Dokud nebyla postavena nová budova, učilo se v tzv. staré reálce na náměstí (v budově dnešní Integrované střední školy). Se stavbou nové budovy bylo započato v r. 1913. Projekt vypracoval profesor umělecko-průmyslové školy v Praze arch. Ladislav Křivánek a stavba byla zadána jičínskému staviteli ing. Františku Holečkovi. Vyhlášením mobilizace v r.1914 se všechny práce na stavbě zdržely, takže dokončení stavby se protáhlo až do r. 1918, i když v nové budově se začalo vyučovat již ve školním roce 1915 - 16.

První řádné maturity se konaly v červenci 1917, kdy složilo zkoušku dospělosti všech patnáct žáků a žákyň, kteří byli ve třídě. Při odvodech osmnáctiletých odešlo totiž na vojnu 20 žáků, z nichž tzv. válečnou maturitu složilo předčasně osmnáct studentů.

Po vzniku samostatné Československé republiky 28. října 1918 se teprve plně rozvinul kulturní život ve městě i na ústavě. Kromě své vlastní pedagogické práce vyvíjel profesorský sbor spolu s žáky velmi bohatou kulturní činnost. Akademie, besídky, divadelní představení, ba i opera "V studni", loutkové divadlo, výtvarná činnost, sportovní úspěchy - to vše po celou dobu trváni školy jsou výsledky obětavosti profesorů a dovednosti, kteří mnohokrát dokázali vytvořit velmi hodnotná veřejná vystoupení, jež převyšovala obyčejnou úroveň školských představení a byla cenným přínosem pro kulturní život města.

Po odchodu prvního ředitele Ferdinanda Tomka do důchodu převzalI. února 1927 vedení školy jako zatímní správce prof. Josef Jelínek a ten předal školu o rok později do rukou nového ředitele Jaroslava Poláka. Za krátkou dobu necelých sedmi let si získal ředitel Polák velkou oblibu mezi novopackým občanstvem. Po jeho nečekané smrti v r. 1934 spravoval ústav František Koudelka až do 1. září 1935, kdy se ujal řízení ústavu dr. Josef Netuka.

Mezitím došlo k postupné změně sedmitřídní reálky v osmitřídní reálné gymnázium. Touto změnou se sice doba studia o rok prodloužila, ale naproti tomu absolventi získali možnost studovat na technice i na univerzitě; ve školním roce 1934 - 35 byly tedy otevřeny tři první třídy typu reálně gymnazijního a první oktáva maturovala v r. 1940. Tohoto roku se již nedožil ředitel dr. Josef Netuka. Zemřel v srpnu 1939. V říjnu téhož roku převzal vedení ústavu ředitel Josef Šaloun z reálného gymnázia v Jilemnici.

Nastala doba nejhoršího útlaku našeho národa a také kritické období pro existenci českého školství vůbec a novopackého reálného gymnázia zvláště. Ve školním roce 1941 - 42 nebyla již povolena první třída a v r. 1943 a 1944 byli již první studenti nasazeni na nucené práce. Při postupném rušení ústavu byly uvolněné místnosti zabírány německou školou, sloužily jako kanceláře nebo ubytovny pro dělnice místní německé továrny a konečně dne 1. února 1945 byla celá budova zabrána německou armádou jako lazaret. Jediná třída se učila v zasedací síni nynější spořitelny. Budova, hlavně její vnitřní zařízení, nejvíce utrpěla v době od února 1945 do osvobození, kdy byla útočištěm prchajících Němců, tzv. národních hostů ze Slezska. Po odchodu Němců byli v budově ubytováni váleční zajatci různých národností, do 1. září 1945 byla pak sídlem československé posádky.

Za okupace byli někteří žáci ústavu vězněni, těsně před osvobozením byl gestapem zastřelen Otakar Makovička. Ve vestibulu školy je umístěna pamětní deska bývalého žáka školy JUDr. Zbyňka Tauchmana, který se nevrátil z Mauthausenu. Řada profesorů a starších žáků byla nasazena v továrnách na našem území i v Německu, někteří členové sboru byli přikázáni na jiné školy. Ve školním 1946/47 měl Ústav všech 8 tříd s 6 pobočkami. S vydáním zákona o základní úpravě jednotného školství z 10. května 1948 vzniklo čtyřleté gymnázium. Jeho trvání nebylo dlouhé. Už v r. 1953 byly zavedeny jedenáctiletky se 3 třídami na 3. stupni, takže v témže roce maturovali žáci 3. i 4. třídy. Ve šk. roce 1959 - 60 se začal uskutečňovat přechod na dvanáctiletou střední školu s přechodným zřízením dvou devátých tříd - základní a výběrové. Od šk. r. 1961 - 62 se stala devítiletá školní docházka povinná pro všechny žáky a na ni pak navázaly tři ročníky střední všeobecně vzdělávací školy.

Když odešel r. 1949 do důchodu ředitel Josef Šaloun, ujal se vedení školy Ambrož Těhník a po něm řídil školu v r. 1952 - 53 zatímní správce Stanislav Kraus. Z jeho rukou převzala v r. 1953 vedení ústavu ředitelka Věra Seidlová. Pod společným vedením řed. Seidlové zůstaly obě školy (ZDŠ a SVVŠ) až do rozdělení společné správy v r. 1965. Rok 1965 - 66 byl prvním rokem samostatné SVVŠ. V tomto školním roce byly podle nového učebního otevřeny první ročníky, které se dělily na větev humanitní a přírodovědnou.

SVVŠ připravovala studenty především pro vysoké školy. V těchto letech bylo třeba podstoupit zápas o udržení školy v Nové Pace. Její existence byla vážně ohrožena nezájmem veřejnosti, konkurencí okolních nově vzniklých středních škol, které naší škole odebíraly žáky z okolí, jež po celá desetiletí bývalo zásobárnou žactva naší školy. Tento boj o uchování jediné střední školy ve městě vydatně podpoři1i především rodiče a také ředitelé a učitelé devítiletek, z nichž mnozí byli bývalými žáky této školy. S jejich pomocí se podařilo školu tady uchovat. V r. 1968 69 byly na naší škole zavedeny první ročníky čtyřletého gymnázia, kterým se středoškolské studium prodloužilo o jeden rok. V roce 1974 byla v Nové Pace otevřena čtyřletá střední pedagogická škola pro přípravu učitelek mateřských škol, po několik let bylo její součástí také nástavbové studium po maturitě. Věra Seidlová se stala ředitelkou obou škol gymnázia a SPgŠ. V r. 1983 odešla do důchodu a vedení obou škol se ujala RNDr. Květa Sedláčková. V r. 1990 převzal vedení školy Stanislav Faifr a po něm od začátku škol. roku 1990 - 91 Jaroslav Vašek. V témže roce byla také opět otevřena 1. třída (prima) sedmiletého, později osmiletého gymnázia pro žáky po 5. třídě. byly prováděny rozsáhlé úpravy v budově školy, jako např. výměna střešní krytina, rekonstrukce elektrického vedení, byla ukončena výstavba nové kotelny, rekonstrukce vodovodní a odpadní sítě a plynofikace kotelny. Budují se odborné učebny a laboratoře, naposled to byly dvě učebny pro jazykovou výuku, pracovna výpočetní techniky. V roce 1994 byl nově položen chodník před školou, vybudována nová vodovodní přípojka, natřena všechna okna a rekonstruováno kamenné obložení budovy. Zmodernizovaná budova bude tak moci dále sloužit vzdělávání a výchově současné a příští generace středoškoláků.

Po dlouhé nemoci Jaroslava Vaška jej ve školním roce 2002 – 03 ve funkci ředitele nahrazuje Mgr. Pavel Matějovský. Škola prochází další vlnou technických úprav, rekonstrukcí učeben, především modernizací školního nábytku, didaktických pomůcek. Na DM je zřízena nová knihovna a keramická dílna. Ve dvou etapách byly provedeny drenáže kolem budovy školy, které zcela odvedly zemní vlhkost ze suterénních prostor, byly sanovány omítky, opraveny obě tělocvičny, na balkoně v aule bylo zřízeno malé školní muzeum. Škola je téměř celá kompletně vymalována. Vznikají multimediální učebny. Největší proměnu zaznamenaly učebny v přístavbě. Z jedné vznikla nová počítačová učebna, z té druhé multimediální učebna zeměpisu. V roce 2005 proběhla 1. etapa rekonstrukcí nevyhovujícího osvětlení ve většině učeben školy, na DM byla vybudována samostatná kotelna. V současné době je vypracován projekt na rekonstrukci kotelny a celého vytápěcího systému v budově školy, dále projekt na kompletní výměnu oken v budově školy. Realizace projektu je závislá na zafinancování ze strany zřizovatele. Od dubna 2003 škola zahájila vlastní doplňkovou činnost. Jedná se o určitý způsob podnikání školy, které výrazným způsobem posiluje školní rozpočet. Nabízíme ubytovací služby na DM v rámci volných kapacit, především v době prázdnin, realizujeme jazykové kurzy pro veřejnost, pronajímáme aulu a tělocvičny školy.

Se školou spolupracuje Sdružení rodičů gymnázia, Školská rada, s vedením školy spolupracuje Studentská rada, vydáváme vlastní časopis.